Karma

Velice pěkně napsáno! Léčba sklonů k fanatizmu se zdá být nekonečná. Váš postřeh k současnému vývoji v Británii je výstižný: "My chceme tvrdý brexit za každu cenu! I když kvůli tomu rozbijeme vlastní zemi!"

Svého druhu fanatikem byl také Oliver Cromwell, který kvůli své vizi změny vládnutí rozpoutal v zemi obrovské krveprolití a sám se stal ukrutným despotou.

Každá separace na menší celek je krok správným směrem. Proto na rozdělení Velké Británie nevidím nic špatného.

No, asi si to přečtu.

Četl jsem jen jeho Jidáše a Příběh o lásce a tmě.

Ta druhá kniha je dost tlustý svazek, ale dává mimo jiné trochu nahlédnout do historické zkušenosti Židů vzpomínkami tetiček na jejich mládí a rodiče, sahající do 19 století v Rusku. Hodně poučné (možná i pro Židy, jejichž předkové žili jinde nebo se takové rodinné paměti nedochovaly).

Z obojího je patrné, že by A. O. nejraději mír, třeba i mír výměnou za území, ale i poznání, že na to je potřeba touha obou stran, a ta druhá jaksi chybí.

Spisovatele Amose Oze si vážím, ačkoliv jsem osobně v politické rovině přesně na opačné straně.

Byl to idealista, který chtěl mír defakto za každou cenu. Ale mír za každou cenu není mír, ale kapitulace.

Vy a A.Oz srovnáváte francouzko - německou mírovou smlouvu, která ukončila nepřátelství mezi těmito oběma národy, ovšem rozdíl mezi těmito národy a námi s Palestinci je ten, že Francie ani Německo si nemysleli a nevyučovali, že jeden kompletně zničil toho druhého jako národ.

Ovšem Palestinci, ale i třeba Írán, Sýrie a další a s nimi mnoho arab.teror.organizací o tom nejenom sní, ale i vyučuje a dávají tím dalším generacím děti falešnou naději.

Neříkám, že my v Izraeli děláme vše naprosto správně, ale na 2.stranu nemůžeme být v tlupě vlků jako beránek, prostě by nás sežrali. Musíme se častokrát chovat též jako vlk a abychom zde na BV vůbec přežili, tak jako nejsilnější vlk.

Ovšem Izrael NESMÍ i za těchto okolností se snížit na úroveň arab.vlků. A jsem HRDÝ na to, že má země se toho drží i když nás to stojí mnohem více vlastní krve než kdybychom jednali stejně jako někteří Arabové a že jich je stále dost.

Proto si nesmírně vážím např.G.Meir, kdy za její vlády zuřily na tehdejší dobu bezprecedentní teror.kampaně(např.mnichovský masakr, útoky na cestující EL AL po celém světě apod.), kdy naši generálové chtěli omezit v Izraeli demokracii na dobu určitou a vypořádat se s palestinskou kampaní jednou pro vždy. Zvláště po mnichovském masakru se to mohl jevit jako smysluplný návrh.

Ovšem G.Meir byla VŽDY proti. Mohla se svést na popularitě v případě schválení tohoto návrhu, ale koukala mnohem dál, než na další 4 roky v jejího působení v politice. Proto si jí velice vážím.

A.Oze si fakt jako literáta a spisovatele vážím(máme doma myslím 2 jeho knížky), ale v jeho pohledu na BV s ním nesouhlasím.

Takže za mnichovský masakr mohou všichni Palestinci bez rozdílu? Ale jak, když nemají k dispozici jediný nástroj, jehož prostřednictvím by to mohli ovlivnit a být tedy odpovědni jako občané voliči - vlastní stát se všemi atributy, které k tomu náleží?