Popírání a fobie

Nalejme si čistého vína. Různé fobie lze z lidského hlediska pochopit. Fobie mnohdy souvisí se stavem libida a v dobrovolné verzi jde o neškodnou preferenci vlastností v životě. Extrémem je ovšem vnucování fobií ostatním.

Pro názornost je vhodné poukazovat na fobii v nějaké nekonfliktní verzi fobie, kterou všichni snad uznáváme, ale kde se v široké míře shodneme na normálním neextrémním průběhu. Dobrým příkladem je Arachnofobie: chorobná obava z pavouků. Na internetu jsou stovky vhodných i nevhodných, ale demokraticky rozvrstvených popisů arachnofobie. Nebudu tedy zde více rozpitvávat.

Mnozí bonmotéři, prezidentem počínaje a mnohým blogerem zde konče, rádi uvádějí přirovnání fobií vůči nějakým nepřátelským živlům k různým biologickým mechanismům a teoriím. Doufají, že tak uniknou hledáčku zákona, který jinak podněcování nenávisti stíhá. Nicméně příjemce fobiální výpovědi je zasvěcen a na stejné struně, takže stačí třeba i jen kombinace čísel, aby dotyčný vyznavač ideologie věděl, že jde o skrytou adoraci Adolfa Hitlera. Je to smutné, ale již jen pouhé neobvyklé zvýraznění číslic 1 a 8 je upomínkou na pořadí písmen v abecedě, tedy iniciály AH = Adolf Hitler. Jsou pochopitelně ve většině neinformovaní, takže tento oficiálně neuznávaný nelibý symbol se těžko může stát úspěšně stíhatelným faktem skutkové podstaty trestného činu. Ale o propagátorovi to leccos napovídá.

Nikdo nepopírá, že arachnofobie reálně existuje a nikdo netvrdí, že je potřeba ji stoprocentně vymýtit či vyléčit. Je to každého věc, jak s takovým problémem naloží. Všichni takové nastavení chápeme jako takřka normální. Postoj by se ale změnil v okamžiku, kdy by arachnofobici začali požadovat konečné řešení pavoučí otázky. Vyhubit pavouky na planetě, v Evropě, nepustit přes hranice ČR ani jediného pavoučka! Nearachnofobní většina lidstva by se jistě bránila a namítala by, že pavouček je užitečný (konzumuje jiný obtížný hmyz), vždyť pavouček je neškodný a bojí se tě člověče více, než ty jeho.

A zde nastupuje masivní popírání fobika. Kdepak, pavouk nekontrolovatelně leze všude, ohrožuje mě (nás) a štítím se, štítím etc. Pořád se nic neděje. Normálně nikomu nevadí, že má někdo odpor k pavoukům, je to osobní věc. Žádné diskriminační procesy vůči arachnofobikům neprobíhají, nejsou ani odsouváni do karantény či uvězňováni, a to ani v případech, kdy svou fobii chronicky neřeší. Pokud by ovšem arachnofobik vzal věc do svých rukou, rozprášil smrtící chemikálii, dopustil by se mnoha trestných činů. A to je ten extrém. Mluvit a diskutovat o pavoucích různorodě můžeme, ale konání ve smyslu zločinu vůči životnímu prostředí včetně schvalování prostě trestáme. Trestáme extrém, který popisuje Trestní zákoník.

Extrémní jednání nebo schvalování takového jednání či podněcování k němu začíná veřejným popíráním zjevných faktů vědeckých či většinově zkušenostních. Pavouci se ozbrojují a chtějí ovládnout Česko, pak Evropu a celý svět. Nikdy nebyli užiteční a nikdy ani nepochopí a nedokážou a nechtějí být užiteční. A pokud náhodou jednotlivě užiteční jsou, je to jen výjimka, zanedbatelná v celé mase nebezpečných hrozivých a jedovatých pavouků. Kdo četl pavoučí evangelium, jasně chápe zakuklený plán zkonzumovat všechny tvory na planetě…

Ani holokaust pavouků není v lidském myšlení přípustný. Počet zvířat jistě lze nějak regulovat, ale zákony jasně zakazují regulovat člověka obecně jako druh. Zatímco pavoučka můžete potají doma zašlápnout a smést na lopatku, u člověka se jedná o vraždu. Musíte i při sebeobraně dokazovat, že šlo o přiměřenou obranu. Nemůžete argumentovat, že se vám dotyčný prostě zdál ošklivý, nevzhledný, nebezpečný a tak jste jej v důsledku práva na preventivní pud sebezáchovy (evangelium podle Hlinky) jednoduše zastřelili a shodili do jámy. Taková likvidace je ovšem v normálním světě trestně zcela nepřípustná z důvodu právně zakotveného humanismu. Humanismus není jen nějaká diskutabilní hranice či míra přístupu. Pro člověka platí multihumanismus jako právní norma v převážné většině světa. A tam kde ne, tak jasně označujeme takové režimy za zločinné a svévolné.

Humanismus je stejně absolutní pojem jako třeba holokaust či genocida, jež lze zpochybnit jen na bázi zločinnosti. Vážně je možné vést diskuzi o míře holokaustu či genocidy: v rámci preventivního pudu sebezáchovy? Podle zákona jistě ne. K tomu je právě potřeba různých metafor, kterými popřeme něčí příslušnost k lidskému druhu a uděláme z něj jen zvířecí maso. Z hlediska nadřazenosti člověka nad zvířetem, ale co nad zvířetem, přímo nad celým světem, můžeme pak vtipkovat či přímo spekulovat o likvidaci, malém holokaustíčku či genocidičce. Na vymírání zvířecích druhů jsme běžně zvyklí a mnoho lidí o tomto jevu ani neví, tedy ani o něm nepřemýšlí. Jsme přece pány tvorstva.

Popírání sounáležitosti kompletního lidského druhu jako nevylučitelného genofondu je tedy projevem buď arogantní nevědomosti či vědomé pýchy. Velký příběh o nadřazenosti člověka nad člověkem, který je vlastně jen podčlověkem, vlastně zvířetem vlastně invazivním druhem rostliny …

Zejména žádný křesťan se nemůže postavit za popíračské myšlenky. Pro znalce historie jsou všechny tyto argumenty známy z projevů i českého fašismu. Český fašismus byl však tím německým oktrojována a marginalizován a někteří čeští fašisté se ocitli na popravčí listině za svůj nacionalistický odboj. Přesto se mnozí nerozpakují to vše opakovat. Jak jsem zde psal již vlastně před lety. Odstartoval to svými bonmoty sám prezident této země, a další politici pochybných stran. Podle tohoto vzoru doufají všichni ostatní nadřazenci v beztrestnost.

Psal jsem zde samozřejmě o nově popsaných formách moderních projevů rasismus a neonacismu. Pojem  kulturní rasismus,  který je podle mne velmi trefný, se setkává s neustálým popíráním, neboť tluče hřebík na hlavičku. Není to nějaký svévolný pojem blogera Hornera, ale akademicky diskutovaný pojem řádně předložené a obhájené titulární diplomové práce studenta univerzity. Některé moderní publikace o problematice tento pojem užívají pro rozlišení historických rasismů oproti současným rasismům.

Pokud by humanismus přestal být pojmem absolutním, který zaručuje právo na život všem příslušníkům lidského rodu, tím, že by dostal pojem nějaké svévolné hranice, zpochybní se tím právně sledovatelná a vymahatelná ochrana lidských životů obecně. Kdokoli, kdo se bude cítit nadřazen právě nad vás bere tímto váš život svévolně do svých rukou. Proto je nutné popírání humanismu, holokaustu či genocidy bedlivě sledovat a trestat. Je ovšem politováníhodné, že justice tuto otázku zcela podceňuje a bagatelizuje, čímž na tomto jevu spolupracuje. V této věci musí dojít k obratu, jinak si podřezáváme každý větev i pod sebou. Jak by se vám líbilo tvrzení, že určování blahodárného lidství určeného k přežití určuje výhradně generálně a geniálně nadřazený bloger Horner? Musíme mít humanitní pojistku - zákon i proti Hornerovi, i když je to sluníčkář.