Křesťanismus aneb brouzdání v řekách krve

Neologismus jsem si analogicky vymyslel podle klausovského homosexualismu. Když někdo něco přehání, pak je to vždycky nějaký ismus. Vnímání světa křesťanistů je tak diametrálně vzdálené skutečnosti, že se zde musím zeptat.

Také všude vidíte v důsledku imigrace řeky krve? Předpověděli před padesáti lety, ale já to nikdy neviděl. Viděli jste někde takovou řeku plnou krve? Podle mne křesťanismus bohapustě přehání, když nám líčí takové nesmysly. Stále trvá rovněž otázka, proč drtivá většina muslimů neplní denně po celém světě svoje koránem zadané násilně nenávistné aktivity? Jsou všichni odpadlíci nebo bezvěrci? Jak to, že většina nespolupracuje a islamisti jsou bezmocní, protože pokud se nezmocní vlády, nikdo s nimi žádné násilí dobrovolně konat nechce. Pomineme-li pojevené žoldáky na všech stranách bojišť.

Křesťanismus nepřehání jen v řekách krve, ale přehání i ve vizích nás tady doma. Například, kdo s nimi nesdílí jejich kritické názory na islám je obhájcem islámu. Nedovedou si vůbec představit, že jejich vizím někdo odporuje kvůli jejich nezákonnosti, neproveditelnosti nebo nesmyslnosti, případně i diletantismu. Patřím dlouhodobě nejen ke kritikům islámu, ale i křesťanství, zejména v tom, kde se vybíjí spirituální energie člověka v církevním modlářství. Křesťanisté mne ovšem vnímají jako obhájce islámu, nikdo jim jejich zabetonované povědomí nevymluví, a stejně se chovají k polovině tohoto národa, který dal ve volbách jasně najevo, že třeba Blok proti islámu nikomu není po chuti. Když tak rádi mluví o respektu k výsledkům voleb, neměli by již toto menšinové téma zabalit? My bychom podle nich také neměli kritizovat výherce prezidentských voleb, tak ať nám jdou příkladem a nechají už islám ve svých diletantských představách na pokoji.

Brzy budeme mít v EU první zemi s muslimskou většinou. Bude to nejspíš Albánie, která je již delší dobu naším spojencem v NATO, stejně jako Turecko. Chtějí se protiislámské vášně vybíjet i na balkánských národech? To by byla diletantská krátkozrakost, která by dokazovala spíše to, že náboženský či kulturní rozdíl je jenom záminkou k rozpoutání hlubinné rasistické nemoci, která dřímá v každém člověku jako pokušení. Je to jako trvání na pohádce bezproblémového světa. Žádný takový však nikdy neexistoval, to jen různé nesmyslné návrhy simulují populistickou možnost přestat se brodit v řekách krve v důsledku imigrace. Kdepak, musíme se brodit dál. A budeme.

Vedle poplašných zpráv, které nám selektivně podává jistý místní velkoprorok, jsou i zprávy nadějné. V Turecku odmítá mládež být islámsky fanatická a směřuje k pokojné spiritualitě. Zdalipak se dočkají tito nadějní mladí spojenci míru v Evropě velkoprorockého ocenění? Patrně nikoliv. V tom je právě ta nesystematická glajchšaltovost výběru informací v nevyváženém duchu křesťanismu. Vybírám jen, co se mi hodí k argumentaci a zamlčuji pozitiva. Kupodivu to mají lidé rádi. Křesťánci se prostě rádi trápí, utrpení je tím hlavním spojením s Bohem. Kdo netrpí, ten nevěří. A utrpení z brodění krvavých řek musí být opravdu strašné. Škoda, že nám někdo z křesťanistů nepošle přesné souřadnice alespoň jedné takové řeky, abychom se mohli na vlastní oči přesvědčit o tom, co je tak zjevné a co my stále tak nechápeme. Třeba bychom pak byli s nimi na stejné vlně. Tak kudypak tečou ty řeky? Nebo alespoň jedna? Snad nejsou ty řeky tajné?