Na stránkách Wikipedie lze sledovat personální vývoj zmíněné rady od jejího vzniku v roce 1998. Zhruba do roku 2010 se dá říci, že rada pracovala v režimu nezávislé morální autority v čele. Paradoxně s nástupem Michaela Kocába dochází k transformaci na výkonný orgán vlády, přičemž od června roku 2018 vedou radu premiéři v obskurním pořadí: Andrej Babiš a Petr Fiala. Ve výkonné funkci místopředsedy jsou čím dál neviditelnější osobnosti, které nemají žádnou veřejnou oporu nezávisle klást alespoň nepříjemné otázky moci výkonné.
Proč by na tom mělo záležet? U nás jsou přeci lidská práva dokonale vyřešena a není již žádná poptávka po jejich ochraně. To je jistě příjemná zpráva pro vládní strany všeho druhu. Češi jsou prostě poddajný národ na jehož zádech jde dříví štípat.
Tak třeba výrok premiéra o dezinformacích při návštěvě české centrály BIS před několika dny:
„Není náhoda, že prakticky totožné skupiny byly aktivní v antivaxerském hnutí a teď jsou aktivní třeba v zpochybňování spravedlivé obrany Ukrajiny, atd atd, a já bych mohl pokračovat v těch příkladech, tak to náhoda není. To, jak na to má reagovat demokratický stát, to vůbec není jednoduché. my musíme chránit za každou cenu, a na tom záleží i mně osobně, svobodu slova, svobodu projevu, všechny atributy, které ke svobodné demokratické společnosti patří a na druhé stranělidé mají právo, aby ty informace byly korigovány, já spíš než nějakou cestou represí a zákazů, tak věřím v pozitivní komunikaci a vysvětlování, jakkoliv to může být méně účinné a atraktivnější než nějaké přímější cesty.“
Jistě jsou tací, kteří mu to i věří. Ale nezapomínejme, na čí žádost byly zastaveny „nepřátelské dezinformační weby“ nezávislou institucí nic.cz. Nezapomeňme, jak varoval nejvyšší státní zástupce, že bude na základě usnesení vlády trestně stíhán údajný souhlas s agresí Ruska na Ukrajině, který zejména zní takto: Rusko učinilo ničím neodůvodněný či neospravedlnitelný útok na Ukrajinu. Pravda je, že ten útok je protiprávní, krutý a podle mne nesmyslný. Ale neodůvodněný a ničím neospravedlnitelný není. To je věc diskuse jak to, kdo pojímá. Diskuse, která nemůže existovat ani na základě faktů. Dočkali jsme se po desetiletích toho, že mnohé články tímto dogmatem dnes začínají jako úlitbou bývalým marxistickým bohům, kdy se každá publikace musela odvolávat na Marxe, Stalina, Lenina apod. Pak se již dalo psát o lecčems i trochu kriticky.
Jakákoli odříkávaná mantra nijak nepotvrzuje, že si mluvčí tu skutečnost myslí. Všichni dobře víme, že si většina lidí za socialismu myslela prostě svoje i v části činné odborné veřejnosti. Nicméně dogmatická mantra je deformací skutečnosti. Zakrývá se nedostatek argumentace, neochota či dokonce přímá nevůle vyjádřit se k podstatě problému objektivně, nezaujatě či nevládychtivě. Je to jako rozdíl mezi vědeckou teologií, která se zabývá i ateismem, negativními či chybnými myšlenkami vyřčenými i jinak zcela srdcem věřícími mluvčími. Z teologie se tak stává poučný katechismus. Poučný katechismus jako nastolení problému a prohloubení jeho znalosti má jistě smysl, ale nemůžeme u něj skončit na základě přání jakékoli organizovanosti.
Co by tedy mělo nastat? Měly by se vzchopit svobodomyslné kruhy společnosti a zapojit se více do kritiky vládní moci. Začít by měla odborná část rady vlády pro lidská práva. Pokud to nejsou dobře placení zglajchšaltovaní jedinci, měli by prostě skupinově nebo alespoň individuálně s pompou rezignovat. Jinak se má za to, že s premiérem souhlasí, že nyní nově mají lidé (!?) právo, aby ty informace byly korigovány, což je prostě cenzura a nejde, nemůže jít současně o svobodu slova. Za socialismu jsme to vnímali jako nesvobodu a nyní na to máme právo. Nesvobodu povyšujeme na právo a vůbec si to neuvědomujeme. Nebo to děláme cíleně na základě nějaké kolektivní nevědomé anestezie? Tak tomu se normálně a neodborně říká strach. A já cítím, že tato společnost má hlavně strach a bohužel musí postupně ztratit všechny iluze až katastrofickým vývojem situace, což považuji za kolektivní hloupost, která není ovšem objektivně nutná. Stačí vážně otevřít oči a jen trochu se zamyslet, věnovat tomuto podezření trochu otevřené pozornosti.
A premiér? Ať si dovládne, ale z vládní rady pro lidská práva by měl poctivě rezignovat z důvodu střetu zájmů. Vláda o svobodu slova, základní lidské právo svobodné demokratické společnosti, nestojí. Nejsme totiž tak daleko od Maďarska, které nyní kritizuje a diskriminuje EU, „sama nejvyšší spravedlnost světa“.
