Diskriminaci většiny ještě nikdo nikdy nedoložil

Naopak dokladů o diskriminaci například sexuálních menšin lze doložit velmi široce a transparentně. Rád bych, aby kdokoli z postižené většiny doložil nějakou diskriminaci. Jsem ochoten odložit pochybnosti bude-li doložen postih.

Je šokující, když se na blogu, jenž se holedbá pravicovostí, setkávám s argumentací, že většin je diskriminována. Nejvýrazněji se za většinu považovali bolševici. Ve složité stratifikaci společnosti nikdy žádná kompaktní většina nebyla. Je třeba říci, že před politická společnost, která neznala volební právo, přesto měla právní mechanismy proti diskriminaci a i ten nejposlednější poddaný se leckdy dovolal spravedlnosti. Nebavme se o zločinném jednání. Kdosi mi předhodil, že menšina šlechty diskriminovala snad sedláky nebo koho. Jistě, některé stavy měly v minulosti jistá privilegia, ale také povinnosti. V mnoha ohledech se snažila vrchnost s poddanými vycházet. Vyskytly se lokálně osobní projevy zvůle a v těchto případech se případy dostaly v odvolacím řízením až k panovníkovi. Josef II. při svých reformách nakonec oddělil kontakt vrchnosti se selským stavem úřednickou vrstvou, čímž se projevy zvůle maximálně eliminovaly. Mluvit v před politické společnosti společnosti o diskriminaci je dost nesmyslné.

Nakonec mluvíme o diskriminaci dnes. Diskriminací je stíhání něčeho, co ve většinové společnosti stíháno není, a ještě jde častěji o stíhání mimo zákon. Je mnoho příkladů stíhání homosexuality v dějinách. Není jediný případ, kdy by homosexuálové ovládli nějakou zemi a postihli podle zákona či prostřednictvím zvůle heterosexuály. Světe div, ani to nikdy nikdo z této komunity nenavrhnul.

Uveďme si pár příkladů.  V socialistickém Československu se homosexualita léčila mučením,  ale v téže době zahubila diskriminace homosexuality Alana Turinga v Británii, za což se omluvila zpětně i královna. Alan Turing se nesmírně podílel na záchraně Británie ve válce proti Německu. Nemá cenu podrobně odkazovat problematiku na Wikipedii, kde je mnoho podkladů a historie. Při troše zájmu to každý snadno najde. Drsnou diskriminaci uvolnila až svobodomyslná šedesátá léta. Na diskriminaci v rovině trestního stíhání nastoupila i námi často idealizovaná naše první republika. Teprve nedávno se začalo jednat o odškodnění stíhaných homosexuálů za druhé světové války. Nacisté nestíhali a nepodrobili holokaustu jen Židy, ale i homosexuály, Romy a různé tělesně či duševně postižené. Zlehčovat tuto problematiku je nevhodné, nicméně není to nepochopitelné. Dnešní radikálové naladění na diskriminaci kohokoli potřebují získat od společnosti alibi, aby se mělo za to, že diskriminovat je něco normálního. Není a nikdy nebude.

Každopádně počítám v diskuzi se záplavou důkazů o diskriminaci třeba heterosexuální většiny, abych již konečně i já mohl pozměnit svůj názor a mohl začít tolerovat takové podivné napodobovatele někdejších nacistických postupů a rétoriky, jako jsou Orbán nebo Křeček.

Pokud ovšem chcete uvádět jen nějaká zločinná jednání jednotlivců v případech nevhodné kontaktní zvůle, tak rozhodně nejde o diskriminaci. O diskriminaci jde tam, kde jde o třeba účelově špatný výklad zákona a podloudné jednání proti smyslu platných zákonů. Diskriminací rovněž není skutečnost, že někdo má majetek a jiný ne apod. Na vaše příklady diskriminace většiny jsem vážně zvědav.