Nestačím žasnout, kolik zdejších blogerů a diskutujících jsou odborníky na islám. Jednota islámu neexistuje. Nicméně zastánci této představy kopírují dlouhé litanie citátů dokazujících údajně opak. Výslovně se mýlí.
Islám je vnitřně rozdělen nejméně na dvě notoricky známé denominace. Sunnité a šíité tvoří jakousi navenek viditelnou opozici vnějškově podobnou katolicismu a protestantství u křesťanů.
Islám se ocitá v různém kulturním prostředí, různém státním uspořádání. Nelze jistě srovnávat věrouku v monarchiích s věroukou v zemích se sekulární ústavou a republikánským uspořádáním.
Jak se slučuje s jednotou islámu teroristický útok islamistů v islámských zemích od Afghánistánu přes Indonésii až po Turecko? Při té islámské jednotě k tomu není sebemenší důvod. Není to naopak důkazem, že se islám vnitřně různí a dokonce proti islamismu bojuje?
Pro drtivou většinu muslimů je náboženská rutina záležitostí zvyku a nikoli hlubokých teologických úvah. Někde je to lepší a jinde horší. Ale po nějaké jednotě není ani stopy. Neznalost islámu naopak umožňuje sektářskému islamismu manipulovat teroristy a sebevražedné atentátníky.
Jestli Evropu něco ohrožuje tak nevědecké mýty o zásadních věcech života, které nás obklopují. Zpochybňujeme holokaust, oteplování klimatu, tržní samospasitelnost. Je to vědecký postup – zpochybňovat. Ale vedle toho zpochybňování věda veřejně obhajuje svoje odpovědné pochybnosti předkládáním důkazů. I tak rozhodnutí i v oborech fyziky trvá třeba desetiletí než jsou uznány výsledky experimentů.
Já tvrdím, že situace islamofobů je slabá až neudržitelná, neboť svoje teze nejsou schopni veřejně dokázat. Rád se dozvím seriózní a odpovědný opak.
