Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křižáček navozuje sílu snu a meditace

7. 08. 2017 5:09:15
Po zdrcující kritice Mirky Spáčilové jsem vyrazil na křížovkovou výpravu za Křižáčkem. Bohužel se potvrdilo mé podezření, že umělecká kritika po desetiletí rozpadu humanitní integrity je v úplném rozvalu.

Pokud autoři filmu avizují svoje dílo jako žánr „obrazová báseň“, pak nelze na film pohlížet požadavky akčňáků či řachavých komedií. Každý má nezadatelné právo se vydat na film podle svých preferencí. Faktem je, že očekávat od názvu Křižáček romanticky dobrodružnou notu, mi u vzdělaného kritického ducha připadá nepřípadné. Panímáma Mirka přímo píše: „Romanticky dobrodružnou notu film opustil a zcela se oddal hrátkám s formou, které účinkují jako rána z milosti.“ Jakoby předpokládala, že dnes se už vážně žádný film nebude nějakým tématem zabývat vážně. Tedy forma obrazové básně jsou hrátky s formou. A forma zde zřejmě nemá žádnou nosnost, neboť jde „panenanebi“ o poezii.

A dále klade otázku: „Ale upřímně: jak dlouho to může člověk vydržet?“ Kritik s takovým předchozím despektem k poetickému žánru, za ním vidí jen formální hrátky a žádný obsah. Jak typické pro pokleslou, recenzně divákem posedlou, kritiku, která již zapomněla na „všechny krásy světa“. Mimochodem, pojem forma a obsah vrací naše estetické vnímání do dob socialistického realismu. Na druhé straně i z tohoto anachronického pojetí lze usuzovat na spjatou neoddělitelnost formy a obsahu. Jde vlastně o teorii různého pohledu na totéž.

Panímáma Mirka nám vypočítává nedějové důkazy filmu, jakoby jedině nějaký překotný děj, mlácení hrdinů, střílení, honičky aut, znásilňování a všelijaký kýčovitý hollywoodský škleb již byl jedinou nezbytnou poetikou vyprávění. V našem případě je tomu právě naopak. Obrazová báseň přináší úžasnou dobově realistickou vizuálně materializovanou fresku začátku 13. století. Pokouší se vystihnout rytmus mezilidského jednání. Lidé na venkově obklopeni soužitím s velebnou přírodou jsou vystaveni kontextu trhové civilizace, v níž působí jako blázni. Všude se okamžitě najde skupina pochopů, kteří napravují jednání hlavního hrdiny a to bez jediného slova diskuze. Všeobecný konformismus s tím, co se odehrává je ohromující. Při drobné znalosti reálií ovšem zcela v hranicích dobového myšlení a církevní manipulace. Velebnost přírody a prostota interiérů, v nichž lidé žijí, poukazuje na naše dnešní nedostatky. Ale tak to nemá každý. Znám mnoho lidí, kteří tak jako já vyrazí do přírody, jako do přírody, která dává člověku energii, posiluje libido, uklidňuje civilizační šílenství způsobené odtržením od přírody. Naopak samozřejmě chápu i osoby, kterým usednout do trávy a zahledět se do korun stromů či prostě do nebe vůbec nic nepřináší.

V posledku se panímáma Mirka ztrácí v celkovém poselství filmu. Možná je to proto, že možná není panímáma, ale já jako pantáta v Rodenově věku velmi pociťuji odchod dětí z domova a film na podobné téma je pro mne zajímavou sondou do lidských pocitů, jež se opakují odedávna. Milujeme svoje děti, ale musíme je propustit do samostatnosti. I to je součást té lásky. Jestliže se v druhém plánu paní Mirka zamotává v nejistotách, co byly Dětské křížové výpravy, ocitá se na stejné lodi s nevzdělaným publikem, které se nudí na opeře, jejíž obsah si předem nepřečetli a těm uřvaným zpěvákům není rozumět. K čemu platit takovou kulturu? Zaslechnete při odchodu v kuloárech. Od kritika, jenž se za sebe veřejně takto vydává, bych čekal více. Téma totiž nesporně promlouvá k době zcela aktuálně. Ale to je již nepovinná třešnička na dortu. Paní Mirka o nějaké sledování pulsu společnosti nestojí, ona je placená od náboru diváků na ultradějové krváky.

Autor: Zdenek Horner | pondělí 7.8.2017 5:09 | karma článku: 12.78 | přečteno: 693x

Další články blogera

Zdenek Horner

Islamofobní autismus

Studie vědátorských sluníček, financovaných Sörösem a neomarxistickými globalisty, dokázala, že trvalejší islamofobie je projevem pozdního autismu, kdy se pacient nechce vzdávat bezpečí svých apokalyptických fantazií.

15.10.2017 v 23:12 | Karma článku: 8.32 | Přečteno: 547 | Diskuse

Zdenek Horner

Neignorujme vyhrožování v diskuzích

Už jsem si skoro zvykl na posměšné nálepky od sluníčka po dobrosera. Rozčilují mě však výhrůžky typu: Zrádci, kteří Ohrožují bezpečnost této země. Nechápu, jak je možná registrace politických stran, které chtějí zakazovat islám.

8.10.2017 v 20:57 | Karma článku: 11.43 | Přečteno: 1059 | Diskuse

Zdenek Horner

Chudinky národovci nemají informace

Každý den 1,5 miliardy muslimů po celém světě osvědčují svou mírumilovnost vůči nevěřícím tím, že nezabíjejí podle nevyhnutelného návodu doslovně vykládaného Koránu podle islamistů nebo islamofobů. Národovci nechápou.

5.10.2017 v 14:18 | Karma článku: 8.84 | Přečteno: 704 | Diskuse

Zdenek Horner

Islamofobie zastiňuje dialog i kritiku

Lépe řečeno islamofobové se iracionálními postoji postupně chtějí stát jediným partnerem komunikace s islámem. Činí tak velmi podobným způsobem jako islamisté. Křiklounství, zastrašování a demagogie při doslovném výkladu Koránu.

4.10.2017 v 14:03 | Karma článku: 10.90 | Přečteno: 678 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Vlasta Fišrová

Jak jsem hrála ve filmu

Krušného horory režiséra Petra Mikšíčka mají pokračování, z hor Krušných se přesouváme do hor Doupovských, kde se na jednom z kopců nachází zvláštní ornament. Vysázený z buků kdysi před lety, zajímavý pro záhadology.

17.10.2017 v 10:53 | Karma článku: 3.32 | Přečteno: 104 | Diskuse

Karel Sýkora

Vzestup civilizace – Řekové

Řekové jsou indoevropský národ, který dnes obývá především Řecko, dále žijí jeho příslušníci na Kypru, v Albánii, Itálii a Egyptě a má přibližně 15 miliónů členů.

17.10.2017 v 9:17 | Karma článku: 2.61 | Přečteno: 79 |

Milena Zelenková

Recyklace herců a účinkujících v našich televizích je už totálně absurdní

Nejlépe problém s nedostatkem nových tváři vyřešil pan ředitel Soukup na Barrandově. Tvoří pořady podle okopírovaných modelů a dosazuje do hlavních rolí sám sebe a pár svých oblíbenců a to se vysílá celé dny. Dívá se na to někdo?

17.10.2017 v 9:02 | Karma článku: 27.47 | Přečteno: 1282 | Diskuse

Přemysl Čech

Rozhovor s mladým italským barytonistou Gabriele Nanim k vydání jeho profilového CD

Gabriele Nani, narozen 1979 v italském Bergamu. Lyrický barytonista, absolvent Konzervatoře Luciana Pavarottiho v Modeně. Vyhledávaný intepret děl Mozarta, Rossiniho, Pucciniho, Verdiho a jiných světových autorů.

17.10.2017 v 8:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Karel Sýkora

Vzestup civilizace – Římané

Jako Římané (latinsky Romani, Quirites) byli původně ve starověku označováni obyvatelé města Říma (latinsky Roma). Jak se šířila římská nadvláda, přešlo toto pojmenování na všechny obyvatele Itálie.

17.10.2017 v 6:54 | Karma článku: 5.16 | Přečteno: 110 |
Počet článků 197 Celková karma 13.25 Průměrná čtenost 1068

Genealog, absolvent HTF UK. Mými hlavními zájmy jsou: historie, poezie, filosofie a nekonfesní teologie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.