Prvotně jsem chtěl napsat o tom, jak Češi požadují práci zdarma nebo nanejvýš za dumpingovou cenu. Potom jak Češi požadují toleranci pro svou netoleranci. Nakonec jsem usoudil, že jsou to prkotiny …
… oproti tomu jaká nenávist lidmi cloumá. Tentokrát vážně. Přečetl jsem si diskuzi pod článkem:
Jižní Súdán svírá hlad. Stovky tisíc lidí hledají spásu v Ugandě
Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/jizni-sudan-hlad-obcanska-valka-uprchlici-uganda-fui-/zahranicni.aspx?c=A170624_113140_zahranicni_ert
A vyzobal nejhutnější komentáře pod článkem, které jistě budou ještě narůstat:
na fotkách neměl iPhone, to asi nemohou být uprchlíci - Hrňte je do Německa, Angela to zvládne!! - Musí přestat válčit! - pro zacatek by stacilo, kdyby prestal soulozit - Co takhle přestat válčit a začít pracovat? +50 - Místo dodávek X tun jídla bych jim poslal antikoncepci a osvětu +69 - mám bláznivý nápad, co si zkusit jídlo vypěstovat. Ale musím uznat, že umírat hlady na místě tak úrodném chce hodně sebezapření +27 (v článku se píše o tom, že občanská válka znemožnila zemědělcům pěstovat potraviny) - Dite ktere se nenarodi nebude mit hlad +23 - Vzhledem k tomu jaký je tam vzrůst populace,tak to pobíjení nějak nefunguje! - Tohle bude znít krutě a cynicky a dostanu dost mínusů ale myslím že jedna jaderná hlavice by to vyřešila. Na delší dobu. - napadá mne kanibalismus, jako za starejch dobrejch časů. Je to přece jejich kultura a tu bychom měli znovuobjevit, chránit a integrovat do Evropy - Humánní to sice není, nicméně pragmatické řešení by to bylo a vyřešily by se hned dva problémy - nedostatek jídla a přebytek lidí. - Nezajem. Nemaji se mnozit. at si to vyresi sami. +18 (číslovky s plusem ilustrují množství souhlasu s komentářem čtenáře)
Češi tedy požadují, ať se každý postará sám o sebe. To vypadá skoro normálně, ale je to stejné jako řídit stát coby firmu. Vše do sebe zapadá. Po převratu v roce 1989 se do Česka vrátil kapitalismus 19. století. Rétorika jako: na chvíli si utáhneme opasky, seženeme peníze na dlouhé úvěry, … a budeme všichni brzy za vodou. Po více jak 25 letech jsme však stále na chvostu Evropy v pohledu kupní síly. A nějaká sebereflexe politických stran? Žádná.
Moc v této zemi je tak zkorumpovaná, že nejsou žádné vyhlídky na skutečnou změnu. Je úplně jedno, jak se nějaká politická strana profiluje, co slibuje a neplní, stále se drží v konvoji doprovázena torpédoborci, kteří jsou ve sněmovně od počátku tzv. svobody. To není jen Sobotka, ale i Benda nebo Kalousek. Za dané situace je Babišova vláda, bohužel, nevyhnutelná. Tekutý hněv nabývá vrcholu a je odváděn kanalizací uprchlíků a nepřizpůsobivých po celém světě i doma. Solidarita je sprosté slovo. Babiš se mistrně veze na vlně nenávisti; jeho poslední veřejné projevy jsou nebývale agresivní a vedle toho slibuje fantaskní budoucnost. Nikdo si seriózně netroufne nabízet navýšení platů a důchodů jako ANO, neboť je to zjevně nerealizovatelné. Teprve zklamání z nerealizování slibů může, možná, vystrnadit Babiše z politiky.
Nenávist v této zemi je projevem panství, které má daleko navrch nad kvalitou a sofistikovaností volného podnikání. Projevuje se to zejména tím, že drtivá většina firem je u nás řízena vlastníky, kteří deformují chování firmy svými osobními zásahy. Kariérní prostupnost a stabilita výkonnostního hodnocení naprosto padla. Všechno se odvíjí od mentálních schopností vlastníka, který nestrpí ve firmě potenciální konkurenty, kteří by ho mohli podrazit nebo ohrozit na vnější prestiži. Odbornost ve svém důsledku přestala mít mírně navrch nad silou peněz. Peníze již zdeformovaly téměř vše. To je běžný důsledek korupce, která dlouhodobě vládne a vytváří „zakázky“ a jejich „dotace“.
Tím nechci říci, že u nás není vůbec nic dobrého. Znám i řadu firem, kde jde přátelská atmosféra ruku v ruce s prosperitou. Jsou zde i sofistikované a světově nadějné firmy. Ale fascinace krátkodobým konjunkturním úspěchem má přespříliš navrch. Všudypřítomná korupce neustále - nepřetržitě brzdí rozmach čestně soutěžících firem. Z nepochopitelných důvodů jsme masochistickou zemí, kde brutální, takřka kriminalizující důsledky úpadku takových čestně soutěžících firem nabývají obludných rozměrů. Exekuční drakonické podmínky vedou k nebývalé neloajalitě vůči státu. Do toho nenávistná rétorika politiků vůči nepřizpůsobivým od prezidenta počínaje otevírá bránu fascinace blízké fašistické ideologii, respektive totalitě maximálního výkonu, v němž každý může obstát jen krátkodobě, aby mohl být zabrzděn v rozletu a vyměněn za dalšího doufajícího mladíka či nadšence.
Panství se vždycky projevuje korupcí, nenávistí a násilím. Ono to všechno začíná již pojmenováním skupin občanů. Vedle OSVČ – Osob samostatně výdělečně činných zde máme zaměstnance jako osoby v činnosti závislé. Panství je dáno rozdílem mezi samostatností, již si mnozí vykládají jako bezbřehou svobodu, a závislou činností, kterou musí „lidským zdrojům“ milostivě někdo připravit. Tento základ panství se promítá v následné kulturní nadřazenosti, které tyto závislé osoby nejsou schopny občansky vzdorovat. Občanský vzdor totiž umožňuje jen stabilní finanční situace, kdy se nemusí občan - zaměstnanec obávat o svou existenci v případě sporu se zaměstnavatelem. Troufnu si přímo říci, že kromě vrchních deseti procent OSVČ v naší zemi žádné občany nemáme. Závislost na zaměstnavateli je dlouhodobě uměle nastavena na totální závislost, kdy několikaměsíční výpadek příjmů je pro občana nepřijatelná apokalypsa. Většina Čechů je tak dlouhodobě živena špatně skrývaným otrockým hněvem, který směřuje k těm ještě slabším. Zčásti z důvodu strachu, že k nim zanedlouho bude patřit, zčásti si samo hraje na iluzi panství nad nejslabšími ve společnosti.
Obávám se, že u nás, bohužel, nebude na podzim zvoleno nějaké optimistické politické hnutí, které by projektovalo místo panské nenávisti občanskou společnost. Zatím žádné takové nevidím. Optika údajné jediné stranické dokonalosti je dnes již naivním konceptem. ANO by mohlo k občanskému projektu dorůst, jedině kdyby dokázalo zavrhnout svého absolutního pána.
