Jedno koupání v parném létě 1941

Kladu si otázku, zdali společensko očistné a rasově či nábožensky purizující spolupracující skupinky spoluobčanů, naši tehdejší i dnešní národovci, byly a jsou ziskuchtivky nebo také jen ultra neziskovky ukájející se neštěstím .. 

.. a bezprávím.

Nedávno zemřel skvostný herec Jiří Hálek, (ředitel střední školy z filmu Marečku podejte mi pero). Někteří jeho obdivovatelé mne požádali, zdali bych nemohl něco zjistit o jeho původu, protože na veřejnost za jeho života neproniklo téměř nic. Dnes jsou ohromné možnosti, jak najít něčí předky. Drtivá většina matrik je již digitalizována. Bohužel to nelze říci o židovských předcích. Často byly jejich matriční i jiné záznamy zničeny. Přesto tu a tam nějaké podklady vyplavou na světlo.

Na serveru holocaust.cz rozběhli velmi pěknou akci. K seznamu zahynuvších židů doplňují různé osobní záznamy, které se dochovaly zejména ve fondech Národního archivu / Ministerstvo vnitra / Policejní ředitelství apod. Při hledání příslušníků rodiny Frišman / Frischmann, jak zní rodné původní příjmení herce Jiřího Hálka, (narodil se jako Hugo Frischmann a je zapsán v židovské matrice v Praze). K jeho záznamu se nedostaneme, neboť je sto let chráněn zákonem před veřejností, ale známe jeho rodiče.

Při hledání příbuzných herce Hálka jsem našel 107 zahynuvších Frischmanů mezi lety 1941 – 1944. Zaujala mne na tom zřejmá okolnost, že jde nejspíš o jedinou rodinu tohoto jména na našem území. Při prohlížení záznamů jednotlivců jsem narazil u jedné rodiny na následující policejní protokol, který vzbuzuje mnoho otázek.

Onoho 9. července 1941 na veřejném koupališti byli odchyceni příslušníci židovské rodiny, kteří přestoupili zákaz koupání židů. Samozřejmě se vtírá otázka, jak byli rozpoznáni. Pochybuji, že měli hvězdu připnutou na plavkách. Pokud by se domáhali vstupu, jistě by ke koupání nedošlo, pokud by bylo předem rozpoznáno, že jsou židé. Proto je nejspíš někdo, kdo je tam poznal, udal. Zaplatili pokutu a měli u státních orgánů škraloup. Konkrétně tato rodina pak zanedlouho celá zahynula v Malém Trostinci (nacistický vyhlazovací tábor na území dnešního Běloruska) po 25.8.1942.

Frišmanová Emilie: Přestupek - protižidovské zákazy a nařízení | Databáze dokumentů | Holocaust

Obchodník Bedřich Frišman

Studující Bedřich Frišman

…

Otec herce Jiřího Hálka alias Hugo Frischmanna Rudolf si shodou okolností vzal nežidovku, zřejmě dokonce občanku říše. Dostal se jen do tábora pro míšence. Jeho matka určitě válku přežila, o otci to ještě zjišťujeme, ale v seznamu na holocaust.cz se nenachází.

Nicméně si tenkrát řada našich spoluobčanů nevážila života natolik, aby jeho ochranu považovala za první svatou křesťanskou hodnotu. I dnes se zde mnozí vydávají za křesťany, ale snižují se k posměšnostem kolem utonulých migrantů u břehů Tunisu ve Středozemním moři. K ponižujícím komentářům, které naznačují, že migrantský lidský život nemá stejnou cenu jako ten evropský. Záchranu lidského života zcela mimo jakoukoli diskuzi dosud zakládají naše platné zákony. Přesto se mnozí vydávají na tenký led a zpochybňují prvotnost záchrany lidského života před libovolnými okolnostmi. Pochopitelně nikdo neříká, že se nemají posléze řešit okolnosti, za kterých situace ohrožení vznikla. Samozřejmě, že je legitimní povinnost vyšetřovat i podezření u konkrétních „neziskovek“, zdali se skutečně neobohacují na pašování migrantů. Nicméně je velmi hyenistické označovat bez důkazů šmahem všechny neziskovky za spoluodpovědné za utonulé migranty.

Někteří lidé budou označovat, i kdyby se stokrát dokázalo, že je to protiprávní a nelidské, nebo že to není pravda. Přikazuje jim to národovecko mesiášský zápal. Navíc nejsou sami. Zahánějí vlastní citovou vyprahlost soukmenovskou (neprávní a neprokazatelnou) vazbou na stejně smýšlející část „veřejnosti“. Má tedy nějaký smysl vést s těmito lidmi nějakou polemiku? Argumentovat? Nic věcného od nich nelze očekávat. V konečném důsledku tito hrdinně a v skrytu bojující slušní občané, bojující proti neziskovkám, spíše budou dobře pragmaticky organizované ziskuchtivky. Proč by jinak bojovali tak zapáleně proti nezisku. Leda by se sami prohlásili za ještě neziskovější, než jsou samy neziskovky. Nejsou prý přeci organizovaní, jen píšou komentáře ve shodě a klikají ve shodě a tak. Nic z toho nemají. Nemají? Ale mají. Vyvolávají strach a respekt. Krok za krůčkem se normalizují a přibližují k podílu na moci. Představují přece neviditelnou ruku mesiášské pomoci z migrační krize. A jednou nebudou žít jen z mrzkých vládních peněz vydělaných ve špinavých rasistických kampaních, ale třeba si zopakují arizaci. Dostanou se k majetku uprchlých či zlikvidovaných liberálů nebo předlužených otroků. Likvidita jako předstupeň či souputník likvidace je zřejmá věc.

No psal bych dál, ale zatavila se mi klávesnice … tak to musí stačit. Navíc je to všechno jen donQuijotské kýchání proti neonacistickým mlýnům. Svou dávku emocí k Jéžíšku si už vyzvedli a rochní se. Klapou bez roušky na plnou nekorektní hubu. Přitom by kolikrát stačilo taktně mlčet.