Mateřská genealogie Milady Horákové

Každý přemýšlí o idolech jinak. Milada byla významnou feministkou a tato její role často zaniká v pozornosti k okolnostem její násilné smrti. Strávil jsem trochu času v zájmu osvětlení historie jejího původu z méně tradičního úhlu

... než je obvyklé.

Ve svých pamětech v exilu v roce 1960 manžel Milady Horákové Bohuslav vzpomíná spíše na rodinu Králů, tedy otcovskou rodinu Milady, kterou měl možnost osobně poznat. O kutnohorské rodině v Miladině mateřské linii Velíšků se zmiňuje jen tak, že to byla měšťanská rodina. Bohuslav líčí i svůj vliv při přesměrování Milady od studia medicíny ke studiu práv. Krátce po promoci se konala svatba, jejímž zvláštním následkem byla konverze Milady a jejích rodičů katolíků k církvi evangelické.

V evangelické úmrtní matrice můžeme nalézt zápis o úmrtí Miladiny matky Anny Králové rozené Velíškové ze 3.8.1933. Ze zápisu se dozvídáme, že Anna Králová, choť Čeňka Krále, disponenta, bytem v Praze XII. U Havlíčkových sadů 9, rodem Velíšková z Kutné Hory, příslušná do Prahy zemřela v sanatoriu Červeného Kříže v Žitné ulici 24 na Praze II. V posledních letech stonala a v popisu příčiny smrti lze nalézt slovo „carcinomatore“. Z tohoto zápisu se o matce Anně mnoho nedovídáme. Drobnou kuriozitkou je nepřesné uvedení data narození zemřelé. Místo 30.9.1874 se v úmrtní matrice uvádí 30.10.1874. Svědčí to o nejistotě matričních údajů, které jsou často mezi sebou v rozporu.

Nic nesvědčí o tom, že by Milada svou emancipovanost, která vedla k veřejnému feminismu, s nímž statečně zápasila po boku senátorky Františky Plamínkové, získala ze strany matky. V zápisu narození Milady (4.1.1902) ve vinohradské katolické matrice nenajdeme o matce Anně žádné nové informace. Neuvádí se žádná profese, předpokládalo se, že žena působí jen v domácnosti. Až v zápise o sňatku Čeňka Krále a Anny Velíškové ze dne 28.7.1898 v kostele u sv. Vojtěcha v Praze nalézáme podrobnost, že se Anna vdávala na prahu oprávněné zletilosti ke sňatku. Obdržela souhlas otce. Zdá se, že šlo jen o zaslanou listinu, která je uložena ve farním fasciklu. Ze svatebního zápisu vyplývá, že nejspíše se z Kutné Hory na svatbu nikdo nedostavil. Prarodiči Milady v linii mateřské byli kutnohorští Vincenc (Čeněk) Velíšek truhlář a Anna, dcera Vincence (Čeňka) Zvonečka hostinského.

Rodinné svazky mezi Prahou a Kutnou Horou byly zřejmě omezené, byly-li vůbec nějaké. Matka Miladiny matky Anna rozená Zvonečková umírá 30.5.1906, přičemž její manžel bývalý truhlář ji přežil o šest let. Zemřel 20.3.1912 v kutnohorském chorobinci. Z úmrtních zápisů se mnoho domýšlet nemůžeme, ale v zápisu Anny Zvonečkové se uvádí, že zemřela coby almužnice, to neznamená honosněji řečeno žebračka. Almužník byl kontrolor či správce charitativních peněz. Vzhledem k tomu, že syn Anny Zvonečkové, starší bratr Anny Velíškové Čeněk, byl správcem majetku na kutnohorském magistrátu a později dokonce správcem místního chorobince, nejednalo se jistě o žebrácký stav.

Narození Anny Zvonečkové je ovšem obestřeno záhadou. Na různých místech se odkazuje nebo dá z uvedeného věku vypočítat, kdy se asi narodila. Jenomže v uvedené době, v roce 1839, se žádná Anna Zvonečková nenarodila. Narodila se však 3.5.1837 nemanželská Marie svobodné matce Marii Krchanové, již po sňatku 12.1.1846 teprve uzná hostinský Čeněk Zvoneček za vlastní. V matrice se uvádí, že se hlásí za otce dítěte. Matka je vždy jistá. Mohlo jít o příběh romantické lásky, kdy rodiče jen sňatku nepřáli. Navíc v době sňatku Čeněk slouží v armádě. Mohl být otcem dítěte, ale nebylo nijak neobvyklé, že si vysloužilý voják vzal svobodnou matku s dítětem a její dítě uznal za vlastní. Čeněk s Marií měli po svatbě ještě další dvě děti. Anna (Marie) Zvonečková Krchanová přežila manžela o více než dvacet let. Úmrtní matrika uvádí, že byla špitálnice. Špitál byl původně dům pro pocestné, později pro chudé a v moderním novověku se stal nemocnicí.

Další pramáti Josefa Krchanová rozená Slavíčková pocházela z Čestína. Její kutnohorský úmrtní zápis z 12.5.1838 o ní vypovídá, že byla manželkou stavitele Václava Krchana, jenž ji přežil o šest let. Matkou Josefy byla Anna Kateřina Slavíčková rozená Studničková z Čestína. Slavíčkové byli významným středně postaveným selským rodem na Čestínsku jižně od Kutné Hory. Minimálně dva příslušníci rodu Slavíčků byli primasy v Čestíně. Poslední pramáti, kterou se podařilo dohledat byla Anna Studničková, manželka původně podruha a posléze šenkýře v Čenovicích Martina Studničky. Zde možnosti pátrání v matrice končí. Z matriky se nedá vyčíst odkud Studničkovi přišli. Jejich první výskyt je zaznamenán v roce 1737 při narození prvního potomka Martina Studničky. Nyní by bylo nezbytné pokračovat v bádání v pozemkových a pamětních knihách. Případně se pokusit pátrat v sousedních lokalitách. K tomu ovšem chybí časové možnosti, neboť tyto prameny nejsou ještě digitalizovány na rozdíl od matrik, jejich historická digitalizace byla téměř beze zbytku dokončena a lze je studovat z pohodlí domácího počítače po nocích a po nedělích.

REKAPITULACE

Milada Horáková roz. Králová

Anna Králová roz. Velíšková

Anna Velíšková roz. Zvonečková – almužnice

Anna (Marie) Zvonečková roz. Krchanová – špitálnice

Josefa Krchanová roz. Slavíčková

Anna Kateřina Slavíčková roz. Studničková

Anna Studničková (nar. cca v roce 1712 zatím neznámo kde a v jaké rodině)

Bohužel se o ženách z matrik dovídáme drasticky méně informací než o mužích. Je to nespravedlivé, neboť si neseme stejně genů od každého předka v příslušné generaci. Mýtus o nadřazenosti mužské rodové linie jsem se pokusil narušit ukázkou stejně důležité mateřské linie rodu. Snad by to Miladu Horákovou potěšilo.