Proč soudruzi v NDR nevyhráli volby?

Na vině je programová chyba. V celém jejich programu jsou jen čtyři zmínky o humanismu. Nespokojení Němci chtějí program pro lidi, tedy humanistický program, který by s nimi počítal. V tom se nijak neliší od ..

... migrantů nebo LGBT+ jedinců.

Hlavní deklarace německého národního humanismu zní takto:

7.2 Německá národní kultura místo multikulturalizmu

Alternativa pro Německo se hlásí k německé národní kultuře, která stojí v zásadě na třech pilířích: za prvé na křesťanskonáboženské tradici, za druhé na vědeckohumanistické tradici, jejíž kořeny byly obnoveny v době renesance a osvícení, a za třetí na římském právu, na němž je postaven náš právní stát. Tyto společné tradice jsou nejen základem našeho svobodného demokratické uspořádání, nýbrž také určují naše každodenní jednání s lidmi, vztahy mezi pohlavími, chování rodičů ke svým dětem. Ideologie multikulturalismu, která importované kulturní proudy staví bez ohledu na historické souvislosti na úroveň vlastní kultury a tím její hodnotu hluboce relativizují, považuje AfD za vážné nebezpečí pro sociální smír a další přežití národa jako kulturní jednoty. Proti tomuto musí stát a občanská společnost sebevědomě ochraňovat německou kulturní a národní identitu.

V následujícím článku programu se zmiňuje ještě další pilíř německé národní kultury, jímž je němčina. Ostatní jazyky jako by v Německu neexistovaly. Nelze nevzpomenout na zcela poněmčenou lužickou kulturu našich historických spolu krajanů. Osud Lužičanů Německu je typickou kulturní politikou poněmčování. Pokud se Němec ocitne vně Německa, má samozřejmě nárok na ochranu německé identity. S menšinami se chystá spolupracovat i AfD. Ale když se ocitne cizinec na německém území, nastupuje německá národní kultura. Možná jde o to, prohloubit němectví prostřednictvím němého německého přihlížení různojazyčnému světu.

Ještě zajímavější je deklarace pilířů německé kultuře v jejich neslučitelnosti a pak v dalším praktickém užití, jak dále předestřu. Křesťanskonáboženská tradice byla historicky Sasku vnucena. Karel Veliký musel opakovaně christianizovat ohněm a mečem nepoddajné Sasy a vnutit jim související "římské právo". Pokud se vědeckohumanistickou tradicí myslí luteránství, není to příliš trefné. Saské protestanství bylo vtipně rozkročeno mezi katolicismem a liberálním protestantismem. Rozhodně nelze luteránství považovat za vědeckohumanistickou tradici. Ta se odehrávala zejména ve svobodných hansovních městech a v Nizozemí. Vědeckohumanistická tradice například vyústila na základě vědy a politických zkušeností k osvícenskému omezení vlivu církve a k vytvoření základů občanského sekulárního (skutečně liberálního) státu. Vědeckost je především myšlenková neutralita a ve spojení s humanismem je v jejím centru postaven člověk a jeho základní zájmy. Co jiného je multikulturalismus? Samozřejmě nelze za multikulturalismus považovat vše, co se tak tváří. Multikulturalismus není nástroj, ale vstupní postoj myšlení.

AfD se odkazuje k humanismu při deklaraci rozvojové pomoci:

4.5 Rozvojová pomoc

Rozvojová pomoc by měla být vždy „pomocí k svépomoci“. Od toho se musí oddělithumanitární pomoc, tak zvané (peněžní) převody. Je v zájmu Německa, když lidé v rozvojových zemích dostanou perspektivu pro důstojný život ve své vlasti. Emigrace lidí žijících v ekonomické tísni do Německa nevyřeší problémy přímo na místě.

Jistě lze AfD pochválit za jejich tezi o „pomoci k svépomoci“. Dávno se tak samozřejmě děje. Tento požadavek mají již desítky let všechny humanitární sponzoři. Na druhé straně humanitární pomoc je v představě AfD pouhý finanční transfer. Co tím chtějí říci? Humanitární pomoc, třeba uprchlíkům v táborech, které by měly být na cizím území dočasně. Humanitární pomoc, která se poskytuje v případě humanitární katastrofy. Váhám, zdali je tato pomoc pro AfD perspektivní. Zřejmě ne. Pokud neprokáží oběti humanitární katastrofy, že mají perspektivu, nic jim AfD neposkytne. Je to taková dálková kolektivní eutanázie. Mají prostě smůlu, na záchranu nejsou prostředky a oni stejně nejsou perspektivní. Možná tak pro sebe, ale ne pro německou národní kulturu. Určitě tedy můžeme očekávat, že až jednou, někdy příště, AfD vyhraje, asi rozhodně zruší humanitární pomoc Turecku nebo Libyii a rozjede novou spirálu nekontrolované migrace. To je vážně velmi rozumné.

AfD má také podivný postoj k realizaci vlastní deklarace:

7.6 Napjatý vztah islámu k našemu pojetí hodnot

AfD se hlásí k neomezené svobodě víry a svobody vyznání. Avšak vyžaduje, aby výkon církevních úkonů probíhal v rámci dodržování zákonů státu, občanských práv i našich hodnot. Praktikování islámu, které se obrací proti základům našeho svobodně-demokratického pořádku, našim zákonům, proti židovsko-křesťanským ahumanistickým principům naší kultury zásadně odmítáme. Právní předpisy šaría jsou s našim právním řádem a našimi hodnotami naprosto neslučitelné. Toto je také dokumentováno v Káhirském prohlášení z 4.8.1990, které je pro islámský svět nejdůležitější.

Na jedné straně se AfD hlásí k neomezené svobodě víry a vyznání. Jejich „avšak“ se velmi podobá českému „nejsem rasista, ale“. Výkon církevních výkonů již dnes musí probíhat v rámci zákonů státu. Německo je plně sekulární, tedy nábožensky neutrální. Nelze proto nijak zdůvodnit a již vůbec ne ve spolupráci s deklarovanými humanistickými principy, vydělení islámské víry ze sekulární neutrality. Právní předpisy šaríja nejsou podstatou učení islámského náboženství. Kdyby tomu tak bylo a byli potažmo všichni muslimové islamisté, pak by se těžko daly vysvětlit četné útoky islamistů na neislamisty přímo v muslimských zemích. Drtivá většina muslimů je mírumilovná a jistě podobně vlažná, jako naši v kojenectví pokropení matriční katolíci. Na základě výstřelků nelze hodnotit 2 miliardy vyznavačů. Nějaké Káhirské prohlášení nemůže mít v islámském světě skutečnou relevanci, protože islám netvoří jednotnou církev, ale decentralizovanou ideovou frontu. Určitě je v sekulární zemi nepřijatelné vylučovat islám na základě žido-křesťanských kořenů. Člověk tak může libovolně učinit pro sebe, ale udělat z toho veřejné nařízení odporuje neutralitě i humanismu. K pojmu svobodně-demokratický pořádek, je mi nevolno se vyjadřovat, neboť tam příliš slyším ten pořádek, k němuž byl povolán jistý pořádkumilovný Hitler.

Nakonec v programu AfD probleskuje skuteční postoj k humanismu:

9.1.1 Změna úhlu pohledu na azylové přistěhovalectví

Tradiční politika velkorysého poskytování azylu s vědomím masového zneužívání vede nejen k razantnímu, nezadržitelnému osídlení Evropy, zejména Německa, lidmi z jiných kultur a kontinentů. Tato politika je také zodpovědná za smrt mnoha lidí ve Středomoří. AfD se chce vyhnout těmto cynicky převzatým následkům pomýlenéhohumanitarizmu a z toho vyplývajícího nebezpečí sociálních a náboženských nepokojů a plíživého zániku evropských kultur.

Pojem „pomýlený humanitarismus“ je z provenience klausovského homosexualismu. U nás se to jmenuje pseudohumanismus. Nepoužíváme kořen humanitarismus, který by odkazoval k palčivé „zbytečné finanční pomoci“, ta u nás není pociťována až tak palčivě, protože náš humanitární rozpočet je tenký a neviditelný. Pseudohumanitářstvím se označuje naivní pomoc, která nevede ke skutečné pomoci, jíž je jedině perspektivní samopomocná svépomoc tam u nich. Zde se AfD i naši nefašisté, nerasisté a neneonarcisté pasují do role věštců určovačů osudů. Oni přesně vědí, jak je kdo situován a jakou má perspektivu. Možná by s tím měli jít na burzu a z vydělaných peněz prostě vykoupit celý svět od Sorose. Pak by nemuseli, ani nemohli prohrát nějaké volby v NDR s nějakou liberálně multikulturalistickou CDU či SPD.