Kam až budeme muset zajít

abychom srovnali krok s agresivní klakou národovců? Jestliže šílený Klaus st. srovnal dnes Halíka s Heydrichem, máme kontrovat tím, že šílený profesor Klaus je pohrobkem Goebbelse? Nebo máme vymýšlet ještě něco asertivnějšího?

Jedno z hesel sametové revoluce bylo v zahraničí vysoce ceněné - sametové heslo: Nejsme jako oni. Slušní lidé se toho přes všechny ataky a urážky musí držet, jen proto, aby si mohli vážit sebe sama. Oč jednodušší to má někdo, kdo bezmyšlenkovitě vyplivne z úst cokoli, odvolávaje se na svobodu slova, emocionální svobodu a nakonec na nedostatečnou právní definici stíhatelných lží a pomluv. Spoléhají na to, že jim všechno projde, protože neagresivní protistrana je na základě své programové slušnosti považována za hloupou a slabou. Toto rozhodně nevypadá na nějakou svobodnou soutěž idejí.

Argumentovat na nadávku prakticky nelze. Stala se běžným výrazem svobodného pocitu a soukromého názoru svéprávné osobnosti. Většinou svéprávné osobnosti, která vám mimo nadávky nebude dokazovat, v čem má pravdu, protože ona hájí příruční zdravý rozum, oproštěný od jakékoli umělé odbornosti. Snadno se popírají skutečnosti, které se nedají běžně dokázat poukazem na cokoli všeobecně uznávaného nebo fyzicky přítomného. Ale to je jen první stupeň popírání. Ten další se již vědomě zabývá charismatem účelové lži. A katolická církev či její panští příznivci mají na co navazovat. Katolická církev padělala dokument tzv. Konstantinskou donaci, kterou použila při argumentování o primariátu papeže a církve nad panovníky. Naštěstí byl tento padělek odhalen již v 15. století italskými vzdělanci. Poté jezuitský řád povýšil moc církve nad libovolný zákon a jednal i zcela zločinným způsobem, aby tuto moc podpořil. Neštítil se ani justičních vražd. U nás například Oldřich z Rožmberka zfalšoval několik listin přemyslovských vládců, aby posílil svůj majetek. Hlavním motivem uvedených činů a snah bylo úsilí potvrdit, udržet nebo i nečestně získat moc pro co nejtrvalejší panství nad druhými lidmi.

Panství se získává a uplatňuje ponejvíce fyzicky. Nicméně získává se charismatickou cestou. Nepodezřívám pana profesora, že by nevěděl nějaké důvody, pro které by ani náznakem neměl srovnávat pana Halíka s nacistickým vrahem Heidrichem. Jistě se tomu neuvěřitelnému nařčení s přáteli mnoho nasmáli při partičce tenisu. Pan profesor říká tyto nesmysly zcela vědomě a vypočítavě. V jeho roli profesora zúročuje neustále charisma svého vzdělání. A když mu to lidé žerou, proč by to nedělal? Jistě za to dostane na oplátku nějaký čistý nezdanitelný bonus. Další ukázkou zdravého rozumu pana profesora je jeho obskurní amnestie ubohých podnikatelů 90-tých let, kteří nepředstavitelně trpěli pod knutou pomalého státního práva. Dnes v parlamentu projednávají zákon o insolvenci fyzických osob, jimž nikdy žádná amnestie jejich problémy nevyřeší. Přestože společnosti znehodnotili nesrovnatelně menší částku, než podvodníci privatizace, nebudou jejich problémy nikdy vyřešeny. Toto je pravá podstata panství. Není jistě žádná náhoda, že u sloganů proti nepřizpůsobivým a proti migraci byl také náš charismatický profesor. Klamání falešným nepřítelem se prostřednictvím fascinované poloviny společnosti neuvěřitelně daří. Ovšem, je to jen dobrý podnikatelský záměr, který devastuje naši osobní kulturu.

Obdobně jako podnikatelští šmejdi, kteří na základě podvodného vylákávání peněz z psychicky neodolných důchodců vydělávali, vydělávají a budou vydělávat; budou jim na této cestě i nadále pomáhat agentury kulturních šmejdů, kteří budou vždy zneužívat svého charismatu u nejisté poloviny obyvatel a budou vždy podkopávat jakoukoli možnou spravedlnost. Musíme jenom doufat, že se kyvadlo většinového vnímání nechá postupně fascinovat zase nějakým jiným politickým subjektem, se třeba slušnějším charismatem. Zdravý rozum ignorující vědecké závěry poukazem na to, že někde v nějakém pokoji v paneláku nelze pozorovat globální klimatické změny, se honosí momentálně pohodlnou popularitou. Můžete poslouchat a odbýt každou záležitost tím nejjednodušším způsobem, konformitou s nejhlasitějším pokřikem. Nemusíte nic řešit, stačí jen poslechnout a jít za lákavým až lechtivým kulturním šmejdem údajné snadnosti. Všechno je snadné, černobílé, támhle se pohupují neomarxisti a tady jsme my zdravě rozumní. Svět je neskonale barevnější, ale z toho jde na každého strach, místo aby si jej každý užíval a pěstoval svou duši a svět, snaží se jednobarevní svět omezit na co nejsnadněji uchopitelných základech, a dnes k tomu přidávají i nejprimitivnější lži. Svět není user friendly. Uvážlivost a etická moudrost má jistě rovněž svůj smysl, nejen snadností extrému je člověk živ. Snad.