Jak se k sobě chováme?

Tak jak se politikům líbí. Pod sebemenší záminkou se způsobem skalních fotbalových fandů pustíme do oponentů. Neposloucháme, co kdo říká. Nehodnotíme fakta a argumenty. Prostě Sparta proti Slávii. Já fandím zeleným Bohemians.

K tomuto článku mne inspiroval blog kolegy Brauna. Mj. píše:

Dnes jen naprostý omezenec nevidí, že experiment s " Refugee Welcome, neboli s otevřenou náručí všem běžencům nejenže nefunguje, ale v první řadě škodí právě oněm běžencům. Ti se vydali na cestu s vidinou, že jím bude v Evropě lépe, že zabezpečí sebe i své rodiny, že nebudou ve věčném ohrožení života ze strany zločinců nebo svých vlád.

Zdroj: https://martinbraun.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=680329

Autor konstatuje způsobem, Sparta je nejlepší!, že naprostí omezenci nevidí, že otevřená náruč (rozuměj vítání) naprosto nefunguje. Dokonce běžencům přímo škodí. Opravdu úplně všem? Podle Brauna se neintegroval jediný běženec? Já myslím, že naopak každý soudný člověk musí cítit, že takto se generalizovat nedá. Někde a někdy se integrace zdaří a jinde ne. Pokud bychom trvali na tom, že běženci se nejsou vůbec schopni integrovat, potom bychom museli trvat na vypuzení všech cizinců, kteří u nás tuto skutečnost zakrývají, třeba svým herectvím jako Klára Issová. Podle Braunova extrémního schématu, utkvělé představy či stereotypu fandovského typu skupiny věčně nastavené proti běžencům vždy a za každou cenu, musíme dojít až k takto extrémnímu závěru. Nikdo se není schopen integrovat. Rozuměj, jde jen o muslimy, Mongolové, Ukrajinci a Vietnamci se integrují zcela všichni naprosto bez problémů. Jako naprostý omezenec tomuto extrémnímu vidění nevěřím. Budu se muset se svou mentální vadou nejspíš smířit.

Další Braunův extrémní stereotyp tkví v představě, že někdo musí běžencům podsouvat, co krásného je čeká v Evropě a jak se vymaní z vlivu místních afrických zločinců a nesociálních vlád. Nemusí to nikdo podsouvat. Je to vliv Hollywoodské i Evropské kinematografie, která zobrazuje západní civilizaci převážně jako spravedlivou vládu práva a sociální účasti. Do vysoké míry je to i pravda. V Evropě platí právo poněkud více než v Africe, ale k tomu se ještě vrátíme. Těžko se tedy na běžence zlobit nebo se jim divit, že zcela zodpovědně touží zabezpečit svoji budoucnost v právně pevnějším prostředí a ve světě ekonomických příležitostí. Jistě se najdou i ti teroristé a zneužívači dávek. Vzhledem k tomu, že představa o „naprostých omezencích“ je pevně zakotvená, představují si extremisté, že bychom měi zcela věřit, že všichni běženci (nebo drtivá většina 99 ku 1) jedou do Evropy pouze zneužívat sociální dávky. Podobně je to přeci analogicky i s našimi Romy a nepřizpůsobivými. Jistě, pan Braun alibisticky píše, že:

To co jsem napsal, rozhodně není vedeno jakousi mou fanatickou nenávistí k Arabům, Muslimům nebo Palestíncům, jak s oblibou jeden takový píše. Vůbec ne. Právě naopak. Není pro mně příjemné vidět, jak lidé co se upínají v poslední naději k Evropě jako k záchraně, jsou hnáni do bažin beznaděje. Samozřejmě, můj blog je o těch, kteří opravdu hledají pomoc v nouzi. Nikoliv o mládencích plných síly a mobilů a elektroniky, v nejmodernějším oblečení a obuvi. To je jiný případ a já nedávám rovnítko.

Zdroj: https://martinbraun.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=680329

Skutečně nedává mezi běžence rovnítko? Podobně jako nedává rovnítko mezi všechny ty naprosté omezence, kteří jen bez rozmyslu vítají kohokoliv bez kontroly. Já naopak říkám, že vidět vítačství takto stereotypně je extremismus. Předem se vylučují jakékoli rozumné vítačské přístupy a důvody. A proč? Nechce se o nich diskutovat, protože to je příliš obtížné. Mnohem snadnější je řídit se instinktem a příslušností k silné skupině.

Já jsem již nesčetněkrát vyznal veřejně, že jsem vítač. Vítám každého, kdo to myslí poctivě a uznávám presumpci neviny v tom smyslu, že to nikdo nemůže předem vědět. Uznávám, že běženci mají nárok na dodržování lidských práv v rozsahu deklarace OSN a Evropských zákonů. Samozřejmě máme naprosté právo, ba dokonce musíme, kontrolovat a kritizovat některé běženecké přístupy vymykající se Evropským zákonům. To se nijak nevylučuje. Realita je však jiná. Na běžence se hází celá vina, podobně jako na naše Romy či nepřizpůsobivé. Nejsou prý integrace a soužití v naší společnosti schopni. Také nám to pan Braun jasně připomíná:

Já totiž stále slyším a čtu : Přijměme, pozvěme, postarejme se, sirotci, ale nikdo už neříká co dále.Co až je přijmeme, pozveme až se postaráme, dáme jím byty, co pak. Kde budou pracovat. Nelžeme si sami sobě že se naučí. Nenaučí. A pokud ano, bude to zase trvat strašně dlouho.

Zdroj: https://martinbraun.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=680329

Samozřejmě má částečně pravdu. Poukazuje na to, co chceme my všichni nevinní vidět a slyšet. Ve skutečnosti máme na tom všem problému jasný podíl. Je jím naše lhostejnost daná individuálním tlakem na výkon. Ve společnosti toto dlouhodobé dogma vyvolává lhostejnost a ta zase vede k tomu, že je možný vznik ghet. Víme, že jejich vznik je to nejhorší, čeho se můžeme na problematice dopustit. Nedokážeme ani zajistit jednoznačnou zákonnou ochranu před touto ekonomickou hazardní hrou, která škodí celé společnosti. Politici vždy spolehlivě řešení zabrání. Škrtáním v rozpočtech, poukazem na neomezenou svobodu podnikání apod. Naše země je typickým příkladem podfinancování kdečeho. Takto se vyrábí setrvalý krizový stav, aby věci nešly a pak se to hodí tu na Romy, nepřizpůsobivé a nakonec i ty běžence.

Ano, extrémní přístupy nejen pana Brauna se mi nelíbí. Pokud v souvislosti s muslimskými běženci napíše, že se něco nenaučí nebo naučí až příliš pozdě, mohl by to doložit snad nějakými soutěžními výsledky mezi Mongoly, Vietnamci, Ukrajinci, Romy a muslimskými běženci? Někdo z nich vyhrál v soutěži o nejrychlejší přeházení hromady hlíny z místa A do místa B?

Žádný vítač nikdy a nikde neříká: Přestěhujme sem bez rozmyslu Afriku a Asii. Extrémisti podsouvají a vykládají dnešní svět jak se jim hodí. Jednobarevně, sparťánsky. Proto mluvím o neonarcismu, když se vzhlíží ve svých neomylných pravdách a svém nejkrásnějším obraze ve svém zrcadle. Proto mluvím o kulturním rasismu, když si zahrávají s podporou zjevných neonacistů, kteří se na situaci v Chemnitzu sešli a popásli. Věřím ovšem i tomu, že pan Braun a ostatní nechtějí být považováni za extremisty, neonacisty či xenofoby. Tak ať se každý vyjadřuje normálně a vyváženě. Uznává argumenty protistrany a hledá nějaký společný základ shody a nevykládá, co si vítači myslí. Vítači jistě nejsou neomylní, ale také dokážou vidět rizika spojená s migrací. Často jim jde jen o dodržování zákonnosti, aby se jednou nezákonnost neobrátila i proti nim samotným, jak z historie dobře známe.

Vše ovšem bohužel začíná od naší vrcholné politické reprezentace. Pan Braun a ostatní extremisté svých provokací nenechají dokud budou cítit podporu velkých silných mužů. Pan Babiš odjel na setkání do Salcburku s rétorikou řešení migrace. Očekával jsem, že přijede se skalpem Frontexu a vítězoslavně oznámí jak Chamberline a Daladier, že věc je vyřešena. Pomáháme v Africe. Na místo toho se o blamáži našeho vševědného předsedy mlčí. Naopak prezident Macron opět zaútočil na země V4. Přerozdělování migrantů nebo zrušení Benešových dekretů mají spřátelené nacionalistické organizace pana Okamury stále v plánu. Nejsou to snad také „naprosto omezení“ vítači? Jak to, že se tak jasnou skutečnost nedaří již několik let v západní Evropě vysvětlit. Neumí tam snad vůbec myslet? Říkají tam naši extremisté to samé co doma? Jsou to záhady, že?, jak nic v tomto ohledu nejde a nefunguje. Kdepak, politikové a evropské vlády za nic nemohou, to vítači znemožňují nějakým iracionálním vysíláním své „naprosté omezenosti“ do éteru celoevropskou dohodu o jednotném přístupu k migraci.

Nejlepší pomoc je pane Braune, mluvit k věci čestně a rozvážně a s uznáním k argumentům protistrany. Změnou svého přístupu se snadno vymknete dojmům, že se stavíte na stranu extremistů.