Sebevzkříšení aktivisty Hornera

Vzhlédl jsem, umývajíce nohy Okamurovy, ke dveřím v nichž se zjevil ten, jenž se mnou ještě nepromluvil. Osudový okamžik. Ten, který je, mi říká: zabezpečím, abys dostal Magnezii Literu za druhou sloku hymny, ale mám pár podmínek.

Vybavil jsem si těch pár svých veršů druhé sloky státní hymny, na nichž usilovně pracuji přes devět let:

Zde domov tvůj

Migrant v kraji bohulibém

obohatí novým vlivem

moravského vína svár

uhelnatý slezský žár

vzkřísí znovu české plémě

mezi Romy – domov tvůj

Jak bys to, ty, který jen jsi, dokázal? V literatuře jsem něco mezi enfant terrible a persona non grata.

Udělal bych to původně tak, že by se náhle našel autentický Tylův rukopis s tvým textem druhé sloky hymny v někdejších kasárnách, kde Tyl kdysi text napsal. Ale tobě jde spíše o tvé renomé spoluautora textu. Musíš tedy prolomit literární mlčení nad tvým dílem ziskem nejprestižnější a nejpopulárnější literární ceny. Nebudeš tomu věřit, ostatně jako mnohému z mého učení slepě nevěříš, ale tvůj text na cenu navrhne sám pan Král. A potom všechny poroty jednomyslně vyhlásí novou mimořádnou zvláštní cenu. Mám ovšem pár podmínek…

Tak rychle, ať to mám honem za sebou!

Musíš ještě zajít na hrad a umýt nohy také panu prezidentovi. Nemusíš ovšem, ale můžeš, pak ještě umýt nohy svým zdejším několika neoblíbeným blogerům, které si ovšem musíš dát do seznamu oblíbených.

A to je všechno?

Vždyť jsem říkal, pár podmínek, to jsou přeci jen dvě, ne?

Ano. Zamyslím se.

[mytí nohou je tak nezávazné, umyješ a zmizíš, zapomeneš, vydezinfikuješ si ruce, natřeš vonnými mastmi; ale dát si do oblíbených reakcionářské blogery znamená uznat navenek, že jsem se obrátil jako Pavel na poušti; nebylo by to ovšem vzkříšení mé zdejší obliby (?) nevyhrál bych s přehledem zdejšího blogera roku s příspěvky s karmou nad padesát v zádech (?) je to lákavé; jenomže pak se budu muset stát největším odpůrcem svého doplňku hymny; má to smysl (?) má, konečně jistota, že neumřu zapomenut, neslavný, nemastný, zhrzený, naštvaný …; ]

Hele, ty, který jsi, tak jo!

Zahřmělo! Prásk! Prásk a v pekelném chechotu jsem rozeznal zajíkavé aprííííl …