Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pár poznámek ke kardinálskému dopisu

4. 09. 2017 1:56:08
Kardinál Duka napsal dopis řeckému velvyslanci při příležitosti aféry Lídlgate. Má to být: výraz odporu před falšováním dějin a útokem na kulturní dědictví celého lidstva. Jedno z kardinálních tvrzení mě zvedlo ze židle.

Celý dopis k přečtení je zde. Mně jde především o tento odstavec:

Vím, že zvláště ve Vaší zemi, kde naprostá většina obyvatel jsou praktikujícími ortodoxními křesťany, je něco podobného nekulturním a barbarským činem. Zatím jde „jen“ o falšování fotografií, ale jsou zde obavy, že zakrátko může odejít k odstraňování skutečných křížů i z kostelů. Naše evropská civilizace je tvořena několika kořeny, řecká demokracie a filozofie je jedním z těch nejdůležitějších. Jejich neznalost, ignorování a potlačování jejich vnějšího výrazu svědčí o prioritách, které mají někteří obchodníci.

Řekové skutečně jsou ortodoxními křesťany v drtivé většině. V Řecku je dnes poněkud početnější minorita muslimů než u nás, cca 120 tisíc z více než 11 miliónů obyvatel. Loni parlament schválil stavbu první mešity v Athénách na státní náklady. Je otázkou zdali za této situace hrozí nějaké odstraňování křížů. Zejména, když smlouva s Tureckem přes všechny její amorální konsekvence funguje a proud migrantů do Řecka a přes Řecko ustal. Rozhodně bych nesoudil, že kříže bude v Řecku odstraňovat Lídl.

Mnohem pravděpodobnější by bylo, kdyby nějaké kříže odstraňovala nebo normalizovala zanedlouho katolická církev. Pravoslaví bylo a je stále rivalem sjednoceného katolictví. Rozkol v církvi, který datujeme do roku 1054, mírně utichá 7.12.1965, kdy papež a patriarcha zrušili vzájemnou exkomunikaci z „jednotné“ církve. Podle některých úvah, zejména z okruhu Adventistů sedmého dne, se očekává katolické pohlcení všech ostatních denominací pod křídla katolíků, kteří tvoří cca 97% většinu křesťanských věřících, kteří se sdružují ve Světové radě církví (Neuner 2001). Počet muslimů, ani v blízké budoucnosti, na kříže v Řecku tedy vliv mít nebude. Tomuto sjednocení nasvědčuje ostatně i restituční politika zemí na východě Evropy, jejímž prostřednictvím se menší denominace ekonomicky neudrží a bez podpory státu zaniknou. Současně se tím země na východě vyhnou státní podpoře islámu, který by si státní podporu jinak podle minulých zákonů mohl nárokovat.

Ve zbytku odstavce kardinál Duka vyzdvihuje kořeny evropské civilizace, z nichž řecká filosofie a demokracie jsou ty nejdůležitější. Skoro se to nechce věřit, že by kardinál Duka byl obdivovatelem nějaké pochybné demokracie, když se o lidech ve vlastní zemi vyjadřuje jako o lůze. Demokracie se vyskytovala ve své zárodečné formě v Řecku jen před nadvládou křesťanů, kteří instalovali svoje kříže v celé říši římské poté, co se stalo státním náboženstvím. Řeckou filosofii vyhnal svým rozhodnutím křesťanský císař Justinián I., jenž roku 529 nechal uzavřít platónskou akademii v Athénách. Po odchodu učenců dál na východ byla tak vytvořena příležitost pro tehdy snášenlivější arabskou kulturu, která mohla převzít řecká vědecká učení a rozvinout tak dnes již tolik obávanou a nepominutelnou islámskou civilizaci.

Odstraňování křížů by klidně mohlo být spontánním projevem demokracie podle svobodné předkřesťanské filosofie. Vůbec to nemusí být přemalování na půlměsíce, ale prosté odmítnutí tisícileté nadvlády církve, jejíž středověké panování ukončil raný novověk navázáním na onu předkřesťankou řeckou filosofii. Katolická víra rozhodně na tyto dva jmenované kořeny nijak nenavazuje. Její klérus je dál pevně veden zcela hierarchickým systémem, v němž se spíše daří zanikání demokratizačních či reformních myšlenek. Pravdou je, že církevní otcové prvotní církve byli vysoce ovlivněni posledním uceleným systémem antické filosofie. Tento novoplatonismus však vůbec nelze spojovat s demokracií, ale s tzv. inkulturací, tedy syntézou křesťanství a antické tradice mystického myšlení. Otázkou je, co kdo falšuje více. Zdali kardinál Duka pozitivní vztah nedemokratické a nefilosofické církve, když se značně opožděně za katolickou církev hlásí ke kořenům, jež chtěla církev navždy utnout. Nebo ubohá obalová prkotina, která může vyvolat nanejvýš posměch, ale rozhodně nebude podle vzoru na obalu nikdo demontovat či jinak likvidovat kříže tam, kde se přirozeně vyskytují. Vyjde to myslím tak nastejno. Kostely se podle chování církve přiměřeně vyprazdňují. Kříže z opuštěných kostelů popadají samy, k tomu ani nebezpečného Lídlu netřeba.

Autor: Zdenek Horner | pondělí 4.9.2017 1:56 | karma článku: 10.78 | přečteno: 1081x

Další články blogera

Zdenek Horner

Co se stane s našimi stranami po 25.9.2017?

Budou sečteny volební výsledky v Německu a naše strany budou muset na poslední chvíli korigovat svoje nahnědlé odstavce ve volebních programech.

19.9.2017 v 22:16 | Karma článku: 9.34 | Přečteno: 947 | Diskuse

Zdenek Horner

Vlastenecký monopol na sčítání Čechů mají neutrální ultraneomarxisté

Buď jsi vlastenec a souhlasíš či přímo hlásáš naše jedinečné české názory anebo nejsi vlastenec, pak jsi neomarxista, dobroser, vítač, sluníčko. Nic mezi tím. Hlavní dělící čára leží v otázce národních bezpečnostních práv.

15.9.2017 v 16:10 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 612 | Diskuse

Zdenek Horner

K čemu nám náboženská svoboda?

My, ateisti o žádnou náboženskou svobodu nestojíme. Máme sice tu a tam nějaké křesťanské kořeny i názory, ale zastavit islám je to nejdůležitější. Náboženská svoboda je pro firmu cr.as jen zátěž. Zbavme se nefiremních názorů.

14.9.2017 v 1:35 | Karma článku: 9.50 | Přečteno: 638 | Diskuse

Zdenek Horner

Exekutoři vyhrají pravici volby

Navzdory obviňování neomarxistických sluníček a vítačů z perzekuce a omezování svobody projevu při rasistických výpadech, převzali iniciativu v perzekuci diskutujících odpůrců neomylní pravicoví exekutoři.

12.9.2017 v 1:33 | Karma článku: 31.23 | Přečteno: 2795 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ivo Hnilica

Prezident ČR M. Zeman - osobnost s velkým začátečním písmenem O!

Rozhodně na něj neplatí taktika "vrtěti psem" a již vůbec ne se vyjadřovat "korektně"! Což v lidovém podání znamená být povolným a šlapat v předklonu "přidělenou" cestičku. Velvyslanec v USA pan Kmoníček se již vůbec nemusí namáha

21.9.2017 v 15:44 | Karma článku: 25.41 | Přečteno: 1184 | Diskuse

Iva Apanasenková

Rozchody a konce bolí… V politice je to ale často naopak

Když končí vztah, máme srdce bolavé. Je nutné uzavřít historii a vítat budoucnost. Teď končí volební období a mě to vůbec nebolí. Přemýšlím, za co vlastně politikům poděkovat. A co nás dál čeká...

21.9.2017 v 12:15 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jaroslav Konáš

Severní Korea aneb jak zastavit "rakeťáka"

Neutuchající diskuze o tom, jak odradit Kim Čong Una od jaderného vyzbrojování, jsou bezcenné. Ani KLDR ani Čína toto vyzbrojování zastavit nehodlají. Za žádnou cenu. Jaké možnosti nám tedy ještě zbývají ?

21.9.2017 v 11:33 | Karma článku: 20.63 | Přečteno: 875 | Diskuse

Jiří Turner

O ceně, kterou odmítl Cohen, dostal Trump a teď i Zeman

Náš prezident převzal ocenění stejného druhu, jaká sám často rozdává. Není to vyznamenání za zásluhy nebo obecný přínos, ale je to ocenění od těch, kterým vyjadřuje podporu a sympatie za to, že jim vyjadřuje podporu a sympatie.

21.9.2017 v 11:30 | Karma článku: 17.96 | Přečteno: 410 | Diskuse

Jan Dvořák

Lídr Zaorálek zásadně ohrozil finance na volební kampaň!

Dva nejvyšší představitelé socialistů měli důvěrné jednání. Dočasný předseda Chovanec si pozval volebního lídra Zaorálka. Ne proto, aby se zajímal o jeho poúrazový stav, ale proto, aby ho, jemně řečeno, za nehodu zpucoval.

21.9.2017 v 10:05 | Karma článku: 18.78 | Přečteno: 515 | Diskuse
Počet článků 192 Celková karma 13.25 Průměrná čtenost 1072

Genealog, absolvent HTF UK. Mými hlavními zájmy jsou: historie, poezie, filosofie a nekonfesní teologie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.