Selektivní neoliberální evropská zahraniční politika

3. 08. 2017 7:46:36
Kritika eurounijní politiky je moderní. Bohužel málokdy bývá podložena analýzou a fakty. Taková kritika přináší pak jen bezradné emoce a vytváří obecně ovzduší dezorientace, tekutého hněvu a radikalizace na všech stranách.

Pojem v titulku musí být osvětlen hned na začátku. Lidově bychom mohli tuto politiku nazvat vybíravou. V odborné rovině jde však o koncept deklarované normativní politiky, kdy se neoliberální postupy, tedy tlak na otevírání ekonomiky evropským investicím, doprovázejí komplexem podmínek spojených s demokracií a lidskými právy. V podmínkách realizace ve středomoří se ovšem prosazuje tzv. reálpolitika, kdy se tyto podmínky postupně výběrově změkčují, až z nich zůstane jen jednostranné formální torzo. V tomto případě vedla evropská politika postupně k znevěrohodnění a k obratu vůči neevropským investorům, kteří žádné lidskoprávní podmínky nekladou.

Na pozadí studie Kateřiny Bocianové se pokusím vysvětlit svoje vlastní postoje k migrační krizi. Možná moje úvahy někomu pomohou k určité sebereflexi, kterou jsem sám prošel.

Podle obsahu si může čtenář učinit obrázek o rozsahu analýzy, kterou není snadné pročíst, natož strávit a užít k vlastním postojům. Jinak řečeno, kniha je dosti odborná a složitá. Nicméně téma si to vyžaduje. S nějakým zjednodušováním si nevystačíme.

Zmíněná studie ukazuje na příčiny současného selhávání evropského vyjednávání se středomořskými zeměmi severní Afriky. Od 80. let minulého století se bezmála dvě desetiletí formovala evropská politika spolupráce ve středomoří. Detaily najdete v knize. Výslednici formovaly v podstatě tři etapy. Vyčerpání Barcelonského procesu dosud celkem jednotně vedené evropské politiky kolem roku 2005. Převzetí iniciativy Francií, jež odsunulo jednotnou evropskou politiku do vleku jižního evropského bloku (Španělsko, Francie, Itálie a v menší míře Řecko). Evropský proces po podepsání Lisabonské smlouvy, jenž po roce 2009 měl opět vést k jednotné evropské zahraniční politice.

Barcelonský proces se vyčerpal především díky konfliktu Izrael – Palestina. Arabské země ve vazbě na události konfliktu příliš často bojkotovaly nebo vetovali společný postup, tudíž se nepodařilo příliš mnoho uskutečnit. Iniciativa Francie přejmenovala Barcelonský proces na Unii pro Středomoří. Snahou této iniciativy bylo vyloučit vliv izraelsko-arabského konfliktu, což se uskutečňovalo přímými dvoustrannými jednáními a postupnými dohodami. Společné oběma těmto etapám bylo vlastně ustupování autoritativním vládcům a spokojení se s formálními liberálními reformami shora. Tlačilo se např. na uskutečnění voleb, tedy základních demokratizujících mechanismů vládnutí. Postupně se opomíjela politika celých lidských práv, nejen demokracie, ale i sociální podmínky pro vznik občanské společnosti. Tento postup byl doprovázen úlevami i na evropské straně. Liberální nátlak na otevření severoafrických ekonomik nebyl následován otevřením evropských trhů. Tato politika zjednodušeně řečeno vyčerpala střední třídu v severoafrických zemích. Výsledkem bylo překvapivé Africké jaro, které mělo ekonomické pozadí, hlavní odboj vedly odbory, současně se vynořily různé islamistické aktivity.

Evropané se v kritickém období uzavřeli sami do sebe. Schopnost financovat slíbené aktivity v severní Africe podvázala finanční krize v Evropě následována masivními škrty ve všech rozpočtech. Veřejnost severoafrických zemích vnímala postup EU jako podporu svrhávaných diktátorů. Po pádu protagonistů silné ruky padly prakticky možnosti navázat na podporu progresivních skupin, které by setrvaly v podpoře společné politiky Unie pro Středomoří. Evropská politika se pod vlivem Německa v oné době (2010) scvrkla na proklamace a vyčkávání. Podpora pro budoucnost progresivních sil, zejména neislamistických lidskoprávních elit se ze strany EU nedostavila. Politika EU se redukovala na podporu vlastních investic, spolupráci v omezování migrace a v boji proti terorismu. Současně se prosadila silná ochranářská politika zemědělství zemí jižního evropského bloku. Ve svých důsledcích vedly tyto postupy ke značnému zvýšení cen potravin, jež byly severoafrické země nuceny i nadále dovážet z EU. (Dost to připomíná situaci i ve východní Evropě).

Po podepsání Lisabonské smlouvy se zahraniční politika EU dostala do situace třífázového složitého schvalování, které známý politolog Zigmund Brzezinski nazval „evropský proces“. Národní zahraniční politiky vyslaly své návrhy do Evropské rady a po jejich případném schválení měly být realizovány Evropskou komisí. Reálná akčnost zahraniční politiky EU se otupila.

Z výše uvedeného je zjevné, že migrační krize má své jasné příčiny. Vliv arabských investorů je zjevný. Na příkladu vyjednávání s Libyí, kdy se od počátku roku nepodařilo vyjednavačům vyjednat vůbec nic, co by proud migrantů zastavilo, čekáme dnes na výsledky přímého pokusu Itálie.

Všechny dosavadní dohody jsou však jen odkladem problémů, které teprve přijdou. Schovávat před problémem hlavu do písku s doufáním, že se třeba ČR podaří dalším migračním krizím vyhnout, je představa chorobně mylná. Naopak, bez ohledu na „nespravedlnost“ uprchlických kvót by bylo vhodné nějaké uprchlíky nasát, aby nás naučili a pomohli nám se s budoucí situací vyrovnat. Platí to obecně pro Evropu. Nepřátelské přijetí současných migrantů jen posiluje diskreditaci minulé a současné zahraniční politiky EU. Musíme si připustit, že Evropě ujel vlak, ztratila iniciativu. Abychom v severoafrických zemích, ale i v ostatním rozvojovém světě produkujícím migranty, mohli vůbec působit, řešit a investovat pro naši bezpečnost, musíme ty země poznat a navázat nové důvěryhodné kontakty. Musíme si připustit, že se naše výběrová politika obrátila proti nám samým.

Závěry k tolik složitému tématu budou vždy diskutabilní. Chtěl jsem tím vším hlavně říci, že hněvivé prskání by mohla nahradit hloubavá strategická sebereflexe. Nikdo to za nás neudělá. Pokud se budeme jenom protiradikalizovat, nevyhneme se neblahým násilným koncům. Představa, že potápění lodí s migranty věc mávnutím proutku vyřeší je naivní. Budou jiné trasy a způsoby. Toliko můj vážný, bohužel značně nezábavný, pohled na věc.

Autor: Zdenek Horner | čtvrtek 3.8.2017 7:46 | karma článku: 12.32 | přečteno: 537x

Další články blogera

Zdenek Horner

Kam až bude smět zajít žertování na letošního Apríla?

Ochránci pravých názorů a hodnot rozpoutali ve společnosti nejistotu. Neustálé zastrašování zaručeně neorganizovaných amatérských aktivistů, kteří reagují na 99 procent jakékoli argumentace tak, že jde o proruskou činnost ...

28.3.2024 v 20:26 | Karma článku: 9.07 | Přečteno: 145 | Diskuse

Zdenek Horner

Chybí mi rozhodný postoj české vlády a místních bezvýhradných izraelofilů

Nyní má česká vláda jedinečnou příležitost před celým světem dokázat, že bývalý satelit Sovětského Svazu není nyní satelitem USA. Měla by odsoudit nestabilní postoj vůči Izraeli, ale i vůči Ukrajině a posoudit zdali USA nejsou ...

27.3.2024 v 12:44 | Karma článku: 21.97 | Přečteno: 563 | Diskuse

Zdenek Horner

Milujeme NATO a proto Ukrajina zvítězí

Poté, co víme, že jsou na Ukrajině vojáci NATO, jsem již úplně klidný. Vítězství je v kapse. A kam se NATO vypraví příště? Bude to Bělorusko nebo Kazachstán? Gruzie? Ta už je rozpracovaná. Arménie by zatím byl těžký oříšek.

12.3.2024 v 12:54 | Karma článku: 33.68 | Přečteno: 941 | Diskuse

Zdenek Horner

Odpověď tazateli k uličnímu a kádrovému výboru

Tazatel se rozhořčuje, že se někdo ve zdejších diskusích cítí být pod knutou postupů někdejších uličních výborů. Vcelku pěkně vystihuje, jak se chovali a jakými pravomocemi byly tyto výbory za komunismus obdařeny, ale ...

10.3.2024 v 13:28 | Karma článku: 32.11 | Přečteno: 765 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 7.98 | Přečteno: 190 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 13.73 | Přečteno: 206 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 28.75 | Přečteno: 613 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.27 | Přečteno: 529 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 472 | Diskuse
Počet článků 823 Celková karma 22.07 Průměrná čtenost 972

Genealog, absolvent HTF UK. Mými hlavními zájmy jsou: historie, poezie, filosofie a nekonfesní teologie.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...