Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prouprchlické nesystematické skorodesatero

17. 05. 2017 0:14:28
Připadám si ve zdejší postfaktické atmosféře jako disident za starých dobrých komunistických časů. Uprchlíky bychom v nynější situaci měli klidně přijmout.

Za prvé se na tom naučíme s uprchlíky pracovat, a protože se jeví, že půjde o dlouhodobý problém, bude dobré být připraveni na případnou horší adaptaci v budoucnu.

Za druhé je právní situace ČR ve věci uprchlíků neudržitelná. Po vyhodnocení právní situace právníci znalí evropského práva nedoporučili vládě, aby se připojili k žalobě Slovenska.

Za třetí, přijetím uprchlíků se přeci prokáže, že jsme měli pravdu. Přes všechnu naši péči utečou všichni do Německa, tak jaké mít obavy. Jde o to dobře věc zdokumentovat a natočit o tom burcující dokumenty.

Za čtvrté musí skončit pštrosí politika, když jsme přistoupili k Evropským smlouvám, tím jsme se stali také kulturně imperialistickou západní Evropou. Veškeré výmluvy, že my jsme nekolonizovali jsou zbytečné, navíc se často kolonizovalo s našimi zbraněmi a s průmyslovou podporou i z našich zemí. Když nám někteří naivkové napovídají, že bychom měli pomáhat tam v oněch problémových zemích, tak si jich část vyjmenujme: Sýrie, kde se svrhávání jednoho diktátora jeví celému civilizovanému světu jako důležitější než utrpení miliónů lidí; Lybie, kde státní rozvrat brání jakýmkoliv dohodám, které by platily pro celé její území; Afghánistán, kde se podílíme dlouhodobě na ochraně území před nesvobodou Talibanu, aniž bychom dohlédali konce neustálého násilí a podrývání koncepce svobody a lidských práv; Irák, kde se předčasné opuštění rozvrácené a oslabené země vyvinulo v chimérický Islámský stát. A dalo by se pokračovat. Rozvojová pomoc se dlouhodobě poskytuje, ale příliš často nedojde k adresátům, shrábnou ji korupční politicko-vojenské kruhy v nestabilních zemích. V 90. letech se uvažovalo o sbližování středomořských zemí tzv. Maghribu s EU. Připravené fondy byly vyčerpány krizí, která přišla z USA; místo toho pak proběhlo v arabských zemích „Arabské jaro“. Představa o nějaké rychlé rozsáhlé pomoci v rozvojových zemích, kde nemají na sociální systém, je zcela naivní. Pochopitelně tam těm lidem nikdo nevysvětlí, aby nezkusili jít někam, kde se dá žít lépe, kde se dá víc než jen přežít; nemluvě o několika generačních utečeneckých táborech, kde deziluze vede k nepřiměřenému riziku.

Za páté bychom měli na uprchlíky pohlížet jako na možnost přátelského nárazníku proti ještě horšímu exodu z Asie či Afriky, který kvůli nedostatku vody nastane. Dokonce by bylo dobré se pokusit o opětovnou civilizaci Turecka a přijmout ho do EU, byl by to největší argument proti islamismu a rasismu pro několik generací v křesťanské a islámské společnosti.

Za šesté, nesdílím obavy moderních apokalyptiků, že to Evropu ohrozí nebo destabilizuje. Moderní apokalyptici hlásají v různých kostýmech New Age různé konce světa podle proroctví kryptotextů od Nostradama až po kalendářní zápisky Mayů. Pokud se konec světa neodehraje, druhý den ráno si skalní apokalyptik posune značku v tragickém kalendáři o pár týdnů do budoucnosti. Tedy: uprchlíků je stále ještě málo, problémy s nimi jsou závažné, musí se řešit, ale jsou statisticky okrajové. Jsou mnohem nebezpečnější hrozby: nemoci, dopravní nehody, průmyslové havárie (Fukušima). Nemluvě o hrozbách válečných.

Za sedmé jsem si vědom, že fakta nic neznamenají. Společnost se chce bát. To věděl už Hitchcock, že nejvíc se bojíme při nejlevnějším záběru, na němž není nic vidět. Sadomasochistické figury jsou v módě. Tohle nezvládneme, tohle je nebezpečné. Mnozí mluví nejen za naši zemi, ale i za celou Evropu, ale argumenty chybí. Dokonalý horrorový záběr. Přesto nám okamžitě eskamotéři neváhají nabízet recept na záchranu bezpečnosti a rychlé, proutkem mávnuté, řešení.

Za osmé bychom neměli nikdy zapomínat na své lidství. Na jedné straně se považujeme za lepší či kvalitnější část lidstva, ale přitom v Evropě jsme vynalezli koncentrační tábory a průmyslovou likvidaci lidí, založenou na ekonomických ukazatelích, tzv. holokaust. A dnes se neváháme zachovat jako divoši, kterými opovrhujeme a jimiž z vysoka pohrdáme? Mnozí vážně uvažují o potápění uprchlických lodí, o zřizování „táborů“ na právně nejistém území, kde nelze evropské právo uplatnit.

Za deváté je velmi podezřelé, jak rychle se dokážeme vzdávat výdobytků, které stály Evropu mnoho krve. Třeba sekularismus, který v Evropě ukázal, že klidně mohou pospolu žít libovolné křesťanské denominace. Musíme do sekularismu zahrnout také islám. Na jedné straně ho uznat, přestat ho veřejně dehonestovat, což není totéž jako jej přestat kritizovat. Sekulární kritika je nutná. Multikulturalismus nemohl selhat, protože se dosud nikde neuplatňoval vcelku, ale jen v pohodlných částečných aspektech. Evropské svobodomyslné kategorie ROVNOST- VOLNOST – BRATRSTVÍ nemohou být najednou nějakou elitářskou definicí svobody jen pro Evropany. Postmodernista by dnes řekl: PLURALITA – SOLIDARITA – KOMUNIKACE, to je celé řešení.

Za desáté! Právě onu komunikaci jsme zanedbali. Multikulturalismus byl o komunikaci ochuzen nedostatkem solidarity. Pohodlná a levná představa o tom, že je třeba ponechat jinokulturní obyvatele jim samým nemůže fungovat. Komunikaci zanedbáváme všude. Od Afghánistánu po Gibraltar. Solidarita se zdá daňovým poplatníkům příliš drahá, proto v rámci šetřivého boje proti solidaritě se ušetřilo právě na komunikačních kanálech mezi námi a jinokulturními obyvateli. Pak přijede Erdogan a tím, že „svoje“ lidi osobně osloví jejich jazykem, čímž jim vyslovuje uznání, které my jim nedáváme, samozřejmě slízne smetanu podpory pro cokoliv. Nakonec i v jejich cizím světě fungují apokalyptici, kteří jim věší na nos bulíky většinového evropského odporu k jinakosti. A také jim slibují nějakou zázračnou bezpečnost. Já vím, marnost nad marnost vítězí, ale co kdyby se nějaká politická klika zbláznila a dokázala, že volný pohyb zboží, kapitálu a lidí, jako jediný plnohodnotný koncept svobody funguje. Pro takové malé co "kdyby" jsem to přece jenom napsal.

Autor: Zdenek Horner | středa 17.5.2017 0:14 | karma článku: 13.96 | přečteno: 1429x

Další články blogera

Zdenek Horner

Kolektivní reprezentace, kulturní rasismus a terorismus

Kdybych byl novinářem na středním východě, tak bych například o incidentu „Natálka“, kdy rozjaření teenageři hodili zápalnou láhev do okna domu se spícími „nepřáteli“ všech, psal jako o terorismu vůči vlastním obyvatelům.

24.7.2017 v 22:51 | Karma článku: 7.36 | Přečteno: 751 | Diskuse

Zdenek Horner

Svět podle Daliborka po projekci

Se směsicí zvědavosti i obav jsem vyrazil do kina na inkriminovaný reality document. Peripetie filmu jsou již dostatečně známy. Zaměřil jsem se spíše na hlubší otázky, které „artefakt“ klade a na souvislosti s @Matějem Fedora Gála

23.7.2017 v 3:41 | Karma článku: 18.37 | Přečteno: 3030 | Diskuse

Zdenek Horner

Stateční KašpáRekové a KašpáRekyně

Musím vám poděkovat a vyslovit svůj obdiv. Dnes a denně stojíte na stráži. Bráníte svědomitě naši zemi před nájezdníky z celého světa. Celý den jsem se snažil najít jediného cizince migrantského typu. A opravdu nikde nikdo!

21.7.2017 v 3:51 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 866 | Diskuse

Zdenek Horner

Moderní logický nonsens aneb Pravda – Nepravda – Lež

Jednu naši zdejší kolegyni rozčílilo, že nemá dostatek práv jako třeba menšina mužů, kteří chtějí žít v trojici a dosáhli uznání jakéhosi manželství. Nejde mi o propagaci obskurního soužití. Jde mi o pocity diskriminované majority

19.7.2017 v 17:17 | Karma článku: 7.94 | Přečteno: 543 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ondřej Mrázek

Kam teď půjde Saakašvili? Hlavně ne k nám!

Cirkus Ukrajina aneb Neslavný konec kdysi slavného politika – tak by se dalo ve stručnosti označit dnešní zbavení Saakašviliho ukrajinského občanství. Sebral mu ho ještě nedávno jeho nejlepší kamarád prezident Petr Porošenko.

26.7.2017 v 19:09 | Karma článku: 22.33 | Přečteno: 466 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč budu volit lidovce

Nějaký dobrák tady psal, že se lidovci možná ani nedostanou do sněmovny. Může být, ale stejně je budu volit

26.7.2017 v 18:42 | Karma článku: 9.47 | Přečteno: 376 | Diskuse

Petr Máj

Odkud se v západní Evropě bere tak výrazná indoktrinace mládeže

Být mladým nemusí být (pro všechny stejně) jednoduché. V každém případě je ale mládí tou nejúžasnější částí našeho života. Mladí lidé jsou (většinou) zdraví, (většinou) bez závazků a co je nejhlavnější - mají všechno před sebou.

26.7.2017 v 17:28 | Karma článku: 32.74 | Přečteno: 835 | Diskuse

Jan Dvořák

Zákon pro potírání "nepolského chování " je na spadnutí

(Ověřujeme) Předseda strany PiS Kaczynski dal premiérce a poslancům příkaz, aby v nejbližším možném termínu v Sejmu projednali novou legislativní normu. Zákon o nepolském chování.

26.7.2017 v 15:58 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 493 | Diskuse

Aleš Michal

Strasti českých národovců

Hlavní trumfy úspěchu české krajně pravicové scény drží SPD Tomia Okamury. Národovci i další strany stojí stranou a nic nenasvědčuje tomu, že by se to do podzimních parlamentních voleb změnilo.

26.7.2017 v 15:12 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 1510 | Diskuse
Počet článků 162 Celková karma 12.85 Průměrná čtenost 1029

Genealog, absolvent HTF UK. Mými hlavními zájmy jsou: historie, poezie, filosofie a nekonfesní teologie.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.